V Pardubicích se listovalo dějinami

07.06.2010 16 příspěvků

Vměstnat 100 let české aviatiky do jednoho dne není lehký úkol, 20. Aviatická pouť to přesto zvládla, na výbornou!

V Pardubicích se listovalo dějinami
V Pardubicích se listovalo dějinami (Zdroj: Aeroweb.cz)
První červnový víkend byl dlouho dopředu datem, na které jsem se opravdu upřímně těšil. Sto let české aviatiky se neslaví každý den, a právě letošní Aviatická pouť měla být vyvrcholením oslav tohoto významného jubilea, které si letos nepřipomínáme pouze v Čechách. Hned na úvod podotýkám, že důstojnější a „hvězdněji obsazená“ oslava už snad ani vzniknout nemohla!

Brány areálu pardubického mezinárodního letiště se otevřely již v 8 hodin ráno, a přestože oficiální letový program začínal až chvíli před polednem, první diváci se už v tuto hodinu vydali pozorovat okolní dění. Zpětně bych jim k tomuto rozhodnutí chtěl poblahopřát, neboť pro některé návštěvníky, včetně mě, se pozdější cesta stala utrpením. Několikakilometrové kolony na hradecké dálnici i na pardubické magistrále za tu skvostnou podívanou ale rozhodně stály.

To, že jarní sluníčko vylákalo po deštivém týdnu do Pardubic nejen zaryté letecké fandy ale i příležitostné návštěvníky podobných akcí, bylo zřejmé již od vstupní brány pohledem na zaplňující se plochu letiště. Jak by také ne, když létajících lákadel bylo víc než dost a i doprovodný program byl návnadou pro diváky bez rozdílu věků či pohlaví.

Již cestou ke dráze, nad kterou se pochopitelně odehrával hlavní letový program, se lidé zastavovali u statických ukázek stíhacích letounů české i zahraniční výroby. Kromě L-29, L-39 a L-159 se těšil velké oblibě Mig-29 nebo JAS-39 Gripen. Neméně úspěšný byl pak především u dětí i obrněný transportér s možností prohlídky vnitřku.


Mig-29 / foto Matěj Lelek

To už se ale blížilo pravé poledne a své úvodní vystoupení dohrávala Ústřední hudba Armády ČR, která doprovázela ještě několik dalších částí programu leteckého dne. A pak to začalo!


Plejáda hvězd začíná

Jakousi pomyslnou předmluvou encyklopedie dějin letectví, kterou se mělo v průběhu celého dne prolistovat, bylo úvodní vystoupení tří Gripenů, Alcy, W3A Sokola a dalších zástupců nejmodernější techniky naší současné výzbroje. Toto skvělé vystoupení asi nejlépe navodilo kontrast, jakým prošlo letectví za posledních 100 let. Hned po něm totiž vystoupil jeden z mnoha vrcholů Aviatické poutě.

Když se v roce 1910 takřka na stejném místě poprvé vznesl Jan Kašpar na svém Blériotu XI, asi jen těžko si mohl představit, jaké stroje se budou prohánět po nebi o století později. Stejně tak si asi mnozí z nás až do včerejška nedovedli představit, jaké to bylo právě v momentě, kdy se začaly psát dějiny aviatiky v Čechách. Krásně sehraná rekonstrukce prvního vzletu na našem území vykouzlila úsměvy na tvářích nadšenců, jiskřičky v očích malých dětí i slzy dojetí pár jedinců, co jsme to úspěšně maskovali. Historický Kašparův letoun v rukou švédského majitele a pilota Mikaela Carlsona a jeho ukázka sklidily první velký potlesk.


Blériot XI / foto Matěj Lelek

Kapitola první světové války přinesla na pardubickou oblohu repliku legendárního trojplošníku Fokker Dr.I, který představoval počátky epochy vzdušných soubojů, a letoun Sopwith Strutter, také lahůdku pro milovníky historických letadel.


Piper Cub a Strutter / foto Matěj Lelek

Ve 20. letech docházelo k prvním továrním výrobám letadel. V dílnách letňanské Avie se konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn zasloužili například o letoun Avia BH-1 nebo o něco větší Avia BH-5. Oba tyto stroje vzlétly k radosti návštěvníků i v Pardubicích. Scénu roku 1923 opět doprovodila inscenace a příhodná hudba.

Před druhou hodinou odpolední se již psal rok 1937. Přestože v sousedním Německu se již střádaly válečné plány, čeští letci zažívali skutečný rozkvět svého milovaného řemesla. Několik kruhových průletů na letištěm provedla skupina letadel Letov Š-39, krásné letadlo Praga Baby E114, které přiletělo ze Švýcarska, dále pak letouny Racek, Kuňkadlo, Zlín XII, Tatra 101, a nad tím vším prováděl akrobacii ve svém letadle CASA-131 pilot Jan Rudzinskyj. Trio letounů Bücker pak předvedlo skupinový let stejně jako kdysi dávno, když se tyto lety nacvičovaly s křídly spoutanými gumovými lany.


Casa 131 / foto Jan Rudzynskij

I druhá válka zasáhla naší zemi. Sice jsme již nebyli součástí rakousko-uherského mocnářství, přesto jsme ale o své budoucnosti nerozhodli sami. Důsledky Mnichovské dohody pocítili 15. března 1939 i naši letci. Letoun Bücker 131 zpozoroval blížící se vojska a rychle letěl podat zprávu zpět na letiště, kde okamžitě začalo pálení důležitých dokumentů, aby se nic, nebo pokud možno co nejméně informací, dostalo do rukou protivníků. Zabavení českých letišť a letadel se ale zabránit nedalo. Tato scéna, která provázela vznik protektorátu Čechy a Morava, opět vyvolala mnohé emoce.

Velkým pozitivem Aviatické pouti byl moderátor většiny ukázek Jan Brskovský, který svým zapáleným komentářem činil celý letecký den atraktivní i pro zprvu lehce znuděné diváky. Jeho téměř celodenní povídání si zasloužilo jistě nejen můj obdiv.

Nepříliš veselá léta

Nejen v čase, ale i v místě se posunul další průběh leteckého dne. Kapitolu druhé světové války naplno otevřel dunivý zvuk motoru BMW 132, kterým není vybaven nikdo jiný než Junkers Ju-52, další vrchol Aviatické poutě. Krásná ukázka při pomalém letu lahodila všem očím i objektivům. Když pak z letounu vyskákalo několik německých parašutistů, nebylo pochyb o osudu francouzských pozemních vojsk. Přesto se měl rychlý postup Německa brzy zastavit, a to i díky československým letcům.


Ju-52 / foto Matěj Lelek

Zatímco se v Německu konstruoval Messerschmitt Bf 109, za kanálem La Manche se naplno vyvíjel jeho velký soupeř, Hawker Hurricane. Nad pardubickým letištěm se schylovalo k bitvě o Británii a pro mě přišel největší vrchol celého dne. Me-109 a Hurricane spolu svedly téměř nefalšovaný dogfight a za zvuku pozemní střelby si musel opravdu každý připadat jako v nebi nad Anglií. Překvapením pro mne bylo, když pozemní jednotky střílely jak na nepřátelský letoun, tak na vlastní. Jan Brskovský jakoby vycítil toto tápání a poznamenal, že nebylo vždy snadné určit hned, zda se jedná o letoun přátelský či nikoliv, a tak byla mnohdy střelba do vlastních konečnou i pro britské piloty. Nikdy jsem podobné vystoupení neviděl a na toto budu ještě velmi dlouho vzpomínat.

Letouny Texan AT-6, Boeing Stearman a DH-82 Tiger Moth nás opět přenesly jinam, tentokrát na americký kontinent, kde se také schylovalo k válce. Stejně jako Hurricana jsem například Stearmana nikdy neviděl na vlastní oči a vidět tento dvojplošník nyní, ještě k tomu za letu, bylo prostě úžasné.


Stearman / foto Matěj Lelek

To už se ale na nebi schylovalo k dalšímu souboji, tentokrát nad osvobozovanou Evropou, když na sebe narazily britský Spitfire Mk.V a Fockewulf Fw-190, hájící barvy pomalu se hroutící Třetí říše. Ani jeho 600 km v hodině mnohdy nestačilo umění a šikovnosti i československých letců na spitfirech.


Spitfire Mk.XIX / foto Matěj Lelek


Činnost 1. československého samostatného stíhacího pluku v Rudé armádě připomněly repliky letounů Jak-3, Jak-9 a Jak-11, další válečné legendy, které se v Pardubicích objevily.

Od válčení ke sportu

Konec války rozhodně neznamenal konec letectví, ba právě naopak. Uvolnění vztahů umožnilo soustředit snahu i do jiných sfér letectví. Československo navazovalo na sportovní předválečné úspěchy i v docela nové disciplíně, v letecké akrobacii. Ozvěnou české akrobacie se vrací Zlín 26 Trenér. Skupina trenérů zaplavila nebe a jeden z nich předvedl vítěznou akrobatickou sestavu z roku 1960, která vynesla na MS v Bratislavě Ladislavu Bazákovi zlatou medaili.


Zlíny 26 / foto Matěj Lelek

Doslova ohromující bylo představení skupiny The Flying Bulls Aerobatic Team pod vedením Radky Máchové. Akrobatická sestava týmu, který využívá Zlínů 50 LX, nabídla několik dech beroucích figur, kterým lidé aplaudovali bez jakékoliv pobídky. Pohled na letouny, kdy jeden letí na břiše, druhý nad ním na zádech a třetí okolo nich provádí sudový výkrut, je něco, co vzbuzuje kromě bezmezného obdivu také respekt před uměním a výkony akrobatických pilotů.


Zlíny 50 / foto Matěj Lelek

Od vrtule k turbině

Kolem páté hodiny, kdy slunce již solidně pálilo, se o slovo opět přihlásily proudové letouny. Jako první to byl L-29 Delfín, následovaný unikátem, který do Čech dorazil z Polska, a sice letounem Mig-15, jakýmsi znakem proudové éry. Plnou sílu a výkon proudových motorů pak všem přítomným ukázal letoun Mig-29, před kterým se děti schovávaly za vystavená auta a dospělí si přinejmenším zacpávali uši. Další nevídaná ukázka následovala, to když se v jedné formaci vedle sebe sešly letouny L-29, L-39, Mig-15, Mig-29, JAS-39 a L-159. Jejich 2 průlety nad plochou sice způsobily drobné zpoždění v programu, ale v krásném počasí a nabité koncepci Aviatické pouti to nebylo vůbec na škodu.


Mig-15 / foto Matěj Lelek

Zástupce rotorů představila policie ČR. Po několika obratech ve vzduchu a simulované záchranné akci policejního Bellu-412 moderátor připomněl, že kromě stoletého výročí české aviatiky slavíme letos také 75 let od vzniku letectva bezpečnostních služeb.

Za zvuku dialogu z dnes již legendárního filmu Vesničko má, středisková se otevírala kapitola československého zemědělství, ke kterému neodmyslitelně patří letoun Z-37 Čmelák. Dva kusy se ukázaly i v Pardubicích. Velkým překvapením pro mě byly například manévrovací schopnosti na pohled robustního a těžkého letounu na velmi malých rychlostech. Koneckonců některá pole se nachází ve vcelku složitě dostupném terénu, což ale neznamená, že se nepráškovaly.


Čmelák / foto Matěj Lelek


Leteckou Amatérskou Asociaci reprezentovaly na pouti ultralehké letouny LK-2 Sluka a motorová rogala. Po burácejících proudových motorech byl zvuk těchto strojů jako klavírní sonáta po rockovém koncertu, k čemuž Jan Brskovský, sám člen LAA, připomněl i ekologičnost, jakou tyto stroje vynikají.

Závěr celého leteckého dne patřil opět strojům z oblasti sportovního letectví, jak bezmotorovým kluzákům, tak akrobatickým letounům Extra, které jsou k vidění i v závodech série Red Bull Air Race. Motorový klid pak opět nastolil výskok parašutistů, kteří celý program 20. aviatické poutě uzavírali.


Extra 330 / foto Matěj Lelek

Celkově lze tedy hodnotit tuto oslavu sta let české aviatiky více než kladně. Pětadvacet tisíc diváků, kteří v sobotu do Pardubic zavítali, rozhodně nemohli litovat velmi příznivé ceny vstupného za šanci vidět největší legendy i nejmodernější stroje leteckého nebe. Statické ukázky letištní i armádní techniky náležitě doplňovaly hvězdný letový program, jehož výborný komentář čas od času přerušily ztracené a následně vyvolávané děti i dospělí, ke všeobecnému pobavení všech přítomných. Všem pořadatelům a organizátorům akce tak patří velký obdiv a díky, stejně jako Janu Kašparovi, bez něhož by tato oslava také patrně nevznikla.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

letecký den

07.06.2010 v 23:08 Radek

Co se týče letadel,tak asi opravdu to nejlepší co jsem kdy zažil a to se leteckých dnů účastním každý rok už mnoho let.Ale organizace jako taková naprostá katastrofa! dvě hodiny v koloně cca 2km dlouhé, nemožnost zaparkovat,stometrové fronty a jeden chudák "dědek" co trhal lístky všem... Mě to za to stálo,ale vysvětlujte to třeba dětem.

Odpovědět

Par fotek

08.06.2010 v 16:48 Jivo

Souhlasim, bylo to tam opravdu super. Kdyby nekdo chtel pouzit k necemu nejake fotky ci videa ze spousteni motoru naleznete na dokazech nize. Velice by mne zajimlo nejake info. Spitffire s useknutejma kridlama nebo s 5-ti listou vrtuli bylo pro mne neco neuveritelneho. Budu vdecny za nejaky popis apod. V Hurricanu byl zajimavy asi kompas na podlaze. Vse na zatim neupravenych fotkach z kompaktu. www.youtube.com/czjivo http://www.facebook.com/album.php?aid=23103&id=100000092537289&l=4ce12ad455

Odpovědět

Komentář

08.06.2010 v 17:30 Přemek

Hoši zrovna tady bych čekla hromadu pochvalných příspěvků, například jak parádně byla celá akce komentovaná, už to tu odblokujte. Přemek

Odpovědět

Organizace

08.06.2010 v 19:22 Tom

Bohužel nemohu souhlasit s autorem, že organizace byla skvěle zvládnuta. Pozorovat 1/2hodiny jak se pokouší zoufalý pilot nastartovat přehřátého Trenéra mi nepříjde až tak zábavné. Také organizace příletů a odletů diváků i účinkujících byla na katastrofální úrovni. Místy hysterické chování řídícího i k účinkujícím pilotům, bylo podle mne nepatřičné. Nejsem si jist, jestli budou mít chuť se po takovém zážitku zůčastnit i příští rok. Jinak obsazení účinkujících letounů a jejich ukázky byly opravdu skvělé.

Odpovědět

mírná kritika

09.06.2010 v 13:00 Onda

Zdravím, určitě to bylo skvělé z pohledu leteckého fandy. I když ne vše co bylo inzerováno jsem (v sobotu) viděl ve vzduchu. Ale i tak super!!!. Jen souhlasím s tím, že organizace a servis pro návštěvníky (organizaci pro letce nemohu posoudit) byly dost hrůza. Kolony, příjezdy, parkování, vyprodaný katalog už v sobotu v poledne, toalety, služby atd. Leccos už jsem viděl, po Evropě i Oskosh atd. tak snad si mohu dovolit trochu porovnávat.

Odpovědět

organizace

09.06.2010 v 14:13 B.

Organizátory asi hodně překvapil zájem lidí, já jsem viděl celkem osm toitoiek, ten lesík mezi úly asi brzy odumře. Jinak zakázat stánkařům prodej piva a pití obecně kvůli "exkluzivitě" Staropramenu je ok, ale chtělo by to víc než dva stánečky. Tam se prostě nedalo koupit nic k pití!!! Jinak jsem přišel kvůli technice a byl jsem spokojen, dokonce jsem našel místo, kde nebylo slyšet vyprávění pohádek pana prezidenta na které jsem z nějakého důvodu po těch letech docela alergickej.

Odpovědět

Organizace

10.06.2010 v 13:18 Petr

No. My jsme přijeli po 3 hodinové cestě do Pardubic, pravda, po poledni v sobotu, dvakrát jsme se prosoukali autem s dětma okolo letiště, když jsme zjistili, že není kde zaparkovat a policista nás směroval na jakési záložní parkoviště kdoví kde (značení nikde nic...), tak jsme se otočili a jeli další 3 hodinky hezky zpátky. Určitě byl program super, něco jsme zahlíd přes stromy, ale parkování dávám pořadateli 5 mínus. A to jsem tolerantní člověk. Když mně opustil vztek, tak se tomu už jen směju. No a jak tu čtu o těch záchodech, občerstvení, tak mi to už s tím odstupem času ani moc nevadí. Ale je to škoda. Příště si rozmyslím, jestli zase někam pojedu nebo radši někam na sportovní letiště si lehnout pod strom a koukat na ultralajty...

Odpovědět

Organizace

10.06.2010 v 22:33

Přílet perfektní,nádherný celý program,bohužel řídící to při odletech v závěru neustál.

Odpovědět

odlety

10.06.2010 v 23:38 sup

Vše OK, konečně i Vlastou na MAS léta slibovaný Me 109 (Buchon)a patnáctka no bomba, jen ten řídící, to byla fakt zoufalost, při odletech obzvlášť to snad i AFIS z Hornídolní:-) by obstál líp. Ne snad, určitě....

Odpovědět

Bolo super...

11.06.2010 v 17:21 M. Boose

...az na tu organizaciu vstupu a parkovania ako tu uz bolo pisane. Nastastie sme vsetko zvladli vcas, takze sme videli cely program :). Zopar fotiek: http://www.dropbox.com/gallery/645474/1/Aviaticka%20Pout%20Pardubice%202010?h=225d44 Yo a este k strave. V hangari sme mali klobasu kvality, ze by to nezral ani nas pes. Ale hlad nas pritlacil :). Tesime sa nabuduce!!!

Odpovědět

Krása

11.06.2010 v 19:04 Kokos

Já teda nebyl ani návštěvník, ani pilot, ale něco mezi tím, a nemůžu si to vynachválit. Přijeli jsme už v pátek, takže kolony jsem neviděl. To neuvěřitelné horko mi ale rozhodně stálo za posezení v Hurricanovi a v Junkersu. Pozemní divadlo bylo myslím velice dobře provedeno. Ze všech stran jsem slyšel, že si většina diváků připadala jako v té době, která se zrovna před nimi odehrávala. Doteď opravdu nemůžu uvěřit, co všechno jsem v tom vzduchu viděl.. Hodnotím 12/10

Odpovědět

RE: odlety

12.06.2010 v 8:16 Matěj

No nevím pánové, spíše bych řekl, že více než schopnosti řídícího, který to dle mého názoru ustál se ctí, by stálo za to pouvažovat o schopnostech některých odlétávajících návštěvníků. Několik příkladů za všechny. Na dlouhém finále RWY 27 byl 737 Transaero, řídící do poslední chvíle (dokud mu to bezpečné vzdálenosti dovolili) pouštěl naše ultralehké kamarády, aby to stihli domů před západem. Když se se Boeing přiblížil více, řekl: "všichni na pojížděčce Charlie stop!" a co se nestalo, jedno letadlo se bez povolení vydalo na dráhu a vzlet, za ním hned druhé, třetí... To bylo na sebrání licence pánové! Ale rozhodně ne řídícího. Druhým příkladem budiž letadlo se "starším pánem" u kniplu. V době, kdy se na plno projevila vlastnost českého národa (já, jen já), kdy jeden vysílal přes druhého, jen aby mohl spouštět o minutu dříve, se na pojížděčce od stojánky návštěvníků, již výše zmiňované Charlie, vytvořila pěkné kolona oprávněně nervózních pilotů. Řídící se snažil nastalou situaci urychlit střídavými vzlety z 27 a 09. Ale najednou stálo na vyčkávací letadlo, které se odmítalo hlásit, minutu, pět minut, deset minut. Řídící marně žádal o registraci, nic,dával pokyn ke vstupu na dráhu a okamžitému vzletu, nic. Nakonec museli nahlásit registraci stroje letadla stojící za ním.... Po 10 minutách se ozval hlas " starého pána" OK-... vstup na dráhu a vzlet. Tak nevím páni piloti, jestli naše nervozita nevznikala spíše z výkonů našich kolegů, než z výkonů řídícího, který čelil úrovni českého létání. Rozhodně tím nechci říct, že by neprofesionalita převládala, bylo zde mnoho evidentně schopných pilotů návštěvníků, ale bohužel se našlo pár méně schopných.

Odpovědět

Naopak

14.06.2010 v 12:44 Tom

Nevím jak ostatní, já jel do Pardubic skoro čtyři hodiny a stěžovat si na nějakou špatnou organizaci nemůžu. Zapaarkoval jsem auto hned u příjezdu do Pardubic - u dostihové dráhy. Byla tam i cedule parkoviště AP. A volného místa tam bylo dost. Nejsem ten typ, co čeká, když dojede kolem 11 hodiny na let. den, že zaparkuje u vchodu. Radši si v klidu zaparkuju bokem a ten km či dva mě dojít nebolí. Fronty na lístky byla jiná kapitola - člověk je chytrý, dav je blbý". Všichni se řadili za největší frontu, která směřovala na jeden stolek. To, že vedle bylo dalších pár stolíků s prodejem lístků, kde bylo max 10 lidí, nikoho nenapadlo. Ve frontě na lístky jsem čekal max 2 minuty. Účast letadel se ani nemusí komentovat - nádhera. Počasí - nádhera. Jedna věc mi moc nesedla, a to cena 3dc nějaké minerálky za 40Kč. Počítal jsem s tím, ale i tak... týden před AP jsem byl v Piešťanech, kde se prodávalo 0,5l vychlazené čepované kofoly za 1 euro. Ale to jen tak okrajově, na letecký den nechodím srovnávat ceny a pít. Narozdíl od některých bych výkon komentátora - prezidenta laa, chtěl pochválit. Nestál jsem v doslechu celý den, spíš až na konec, ale celý den takhle okomentovat, no smekám. Jasně, že tam byly chyby(pletení kopaných výkrutů, lomcováku...), ale nevím jestli by to někdo zvládal lépe. U mě má za jedna. Jediné, co bych přivítal, tak více ukázek vrtulníků, jak ull tak civilních, třeba EC120. Pak by tam nechybělo opravdu nic. No třeba příště. Já tam budu. Hezký den všem.

Odpovědět

RE: Naopak

14.06.2010 v 18:22 Peter

Súhlasím s Tomom. Do Pardubíc som prišiel po 5-hodinovej ceste ca o 9 hod. a s parkovaním ani s kúpou lístov nebol žiadny problém. Počet WC a sortiment občerstvejšia mohol byť väčší ale toľko úžastných lietadiel v Pardubiciach ešte nebolo, včítane skvelého počasia. Určite to stálo za to a prídem aj nabudúce.

Odpovědět

RE: RE: odlety

14.06.2010 v 23:24 pilotBlack

Předně hodnotím letecký den na 120%.Z pohledu leteckého fandy nebylo co vytknout, některé letouny už možná nikdy v ČR ve vzduchu neuvidíme. Komentář p. Brskovského byl úplně v pohodě, pár detailů lze odpustit - kdo se někdy pokoušel komentovat i daleko menší akci mi potvrdí, že držet krok s vystoupením a komentovat tak, aby to mělo hlavu i patu je velmi těžké.Občerstvení v pohodě, jen to chtělo trochu vybírat-dokonce se peklo i uzené prasátko (vynikající).Jako přilétnuvší návštěvník bych ale několik poznámek měl:Přílet celkem OK, odlety bohužel tragédie, na které se podepsal jak organizátor, tak řídící na věži a v neposlední řadě také piloti.Organizátor hlavně tím, že celá šou končila až téměř v 19hodin LT, což při západu slunce za dvě hodiny byl dost průšvih.Tím nutně vznikl velký problém s odlety, protože ne každému to létá 300.Odletět chtělo cca 80 strojů a všichni to chtěli stihnout domů, to je logické.To, co psal Matěj o příletu 737 je bohužel smutná pravda,dokonce ty pány bez pravidel znám(jeden si sundal sluchátka a neřešil nic...), ale když řídící z věže dával povolení ke spouštění po západu slunce i RedBull týmu, je asi něco špatně.Docela by za to stálo zveřejnit poslední dvě hodiny komunikace s věží - to se děly věci!Podle mne se mnoho pilotů ani za světla domů nevrátilo - zvláště ti, kteří spořádaně čekali na mezeru v komunikaci....

Odpovědět

100 let v Pardubicich

15.06.2010 v 1:10 Marek

Zajimava akce, zajimava aera. Jak tu jiz nekdo psal organizace nic moc, parking, malo pristresi pro seniory a deticky v dobe horka a paliciho slunicka, atp... klasika ceskych leteckych dnu. Ale jinak to bylo zajimave nelituji. Jen ty komentare by mohly byt kratsi nebo jen ze zaznamu od hlasatele - cely letecky den byl prilis dlouhy (s ohledem na horko, na to ze deti tak dlouho nevydrzi nebo s ohledem na starsi navstevniky). Ty miliony technickych detailu si clovek najde na internetu /ten koho to zajima/. Take ty dechovky a hry na vojacky se daly vypustit. Cele by to trvalo kratsi dobu a byl by duraz na Letadla, o ty prece slo. Celkove ale pekna akce, Bleriot nad Pardubickymi poli byl nadherny...

Odpovědět

Přidat komentář