Motorové létání v Jihoafrické republice (aneb jak jsem se řítil)

13.03.2008

V dnešním článku se přeneseme tisíce kilometrů daleko. Do exotického světa plného sluníčka a divoké zvěře. Autor Petr Pánek nás seznámí s létáním v Jihoafrické republice. Myslíte, že pilotní průkaz získaný v Čechách platí automaticky všude? Omyl...

Motorové létání v Jihoafrické republice (aneb jak jsem se řítil)
Motorové létání v Jihoafrické republice (aneb jak jsem se řítil) (Zdroj: Aeroweb.cz)
Motto:  Nikdo nedokáže popsat ten pocit, který létání poskytuje. Pocit dokonalosti, kterého Vás může zbavit jen Bůh, nebo blbá chyba.

Na přelomu roku 2007/2008 jsem určitý čas pobýval v Jihoafrické republice. I když důvod pobytu byly z větší části létání a trochu poznávání země, jednalo se o létání plachtařské – v době, kdy u nás i ptáci chodí pěšky, v Gariep Damu se létají přelety přes 1000 km běžně. K motorařině jsem se dostal víceméně náhodou – Michal Poslužný z AK Medlánky (alias Berla) potřeboval odvézt na letiště do Kapského města, aby stihl odletět do vánoc domů do Čech.  Vzhledem ke vzdálenosti cca 800 km od našeho místa pobytu v Gariep Damu, byla jedna z variant i zapůjčení letadla s instruktorem v 200km vzdáleném letišti New Temple ve městě Bloemfontain. Bohužel, Berla odjel nakonec autem, protože komunikace přes prostředníka byla složitá a času bylo málo k vyřízení všech potřebných formalit. Ale informace takto nabité byly natolik zajímavé, že při nejbližší příležitosti jsem se na New Temple zastavil osobně a létání domluvil na jiný termín. Co bylo tak zajímavého? Především cena – pronájem C-172 stál 890,- ZAR (randů) + 14%VAT za letovou hodinu (podle aktuálního kurzu 31.1. 2008 asi 2700,- CZK). Při delším pronájmu jsou poskytovány výrazné slevy. Mimo jiné při vzdálenostech v Jihoafrické republice jsem měl dost ježdění autem, během měsíce jsme najezdili přes 9000 km – takže byla letecká doprava příjemnou variantou k autu a ušetřila čas, zprostředkovala nádhernou vyhlídku na místa ze země nedostupná. Jediné negativum byla holt kapánek větší cena proti autu…


DHC Chipmuk


Unavený pilot


Co je tedy k validaci licence v Jihoafrické republice potřeba? Zaprvé – mít s sebou platné doklady (piloťák s ideálně více jak roční platností dopředu, medical), dopsaný zápisník. Následně záleží na typu licence. ATPL je pochopitelně validována automaticky, pouze letecká škola, kde si budete půjčovat letadlo, může vyžadovat kontrolní let než Vás nechá odletět. CPL a PPL je validována na základě praktického testu pilotních schopností a navigačního přezkoušení. Dále je třeba mít platnou licenci radiofonisty (u PPL s anglickou doložkou, CPL předpokládají znalost angličtiny ad-hoc) a medical duálně v angličtině. U medical předpokládají určitá minimální kritéria a periodicitu prohlídek, ale vzhledem k tomu, že je standardní průkaz vydaný ÚLZ uspokojil – neočekával bych problémy zde. Dále se po držiteli PPL či CPL vyžaduje vyplnění testu z leteckého zákona, platného v Jihoafrické republice a u CPL minimální nálet 200HR, z čehož jako velitel min. 100HR. Dokument, kterým se vše výše uvedené řídí, je přístupný na stránkách CAA (www.caa.co.za), jedná se konkrétně o AIC 30.7 a dost špatně se zde hledá, stránky neumožňují bohužel zadat přesný odkaz. Validace má platnost 1 rok, poté je třeba požádat o novou, či v případě delšího pobytu o vydání licence přímo od CAA SA. Pokud Váš pilotní průkaz má zbytkovou platnost menší jak jeden rok, jihoafrický úřad vydá validaci pouze k stejnému datu, nikoli déle.


Palubní deska FXX

Protože jsem držitelem licence PPL, nastoupila ta nejhorší varianta. První jsem absolvoval školení o vzdušném prostoru, dále vyplnil počítačový test z leteckého zákona (byl k dispozici na webu CAA SA on-line po zaplacení poplatku) a prošel bedlivou kontrolou všech dokladů. Test z leteckého zákona rozhodně není jednoduchý, začátečník by asi hru s významem slov a vět těžko zvládal. Doporučuji nahlédnout do anglických verzí testů pro PPL či ATPL. Sám ovládám angličtinu celkem uspokojivě (nebo si to možná jen myslím ), ale prošel jsem tak-tak. Opravná zkouška je možná, samozřejmě poplatek za ni zaplatíte znovu.


Pojíždění na vzlet

Pak se přistoupilo k praxi – navigačnímu letu o délce 2 Hr. Na palubě Cessny ZS-FXX nebyla možná žádná jiná navigace než vizuální! (viz foto palubní desky). Dokonce i stopky jsem si musel vzít své, a mapa ICAO okolního vzdušného prostoru v měřítku 1:1 000 000 zrovna podrobná také nebyla. Důvodem je řídká hustota osídlení a tím pádem výrazných orientačních bodů v krajině bylo také poskrovnu. Systémem čára v mapě – stopky – rychloměr se vše podařilo ke spokojenosti přezkušujícího instruktora Heinricha Raatha a zpět jsem trefil. Po přístání na dráze 10, krátkém občerstvení a doplnění paliva krásně ebenovým domorodcem v bílé košili následovalo přezkoušení techniky pilotáže. Pro pochopení pointy musím popsat podmínky: Cessna C-172 ZS-FXX s motorem o výkonu 180Hpa s karburátorem, pevnou vrtulí, plně naložená palivem a letiště má nadmořskou výšku 1200 m, venkovní teplota letního odpoledne byla kolem 35 st. C.


Tak kam ted. Přezkoušení z navigace...

Zkouška je zhruba v rozsahu pilotní zkoušky PPL, tak, jak jsem ji absolvoval – včetně nácviku bezpečnostního a nouzového přistání. Odstartovali jsme do předem domluveného prostoru, nastoupali, zkusili pády s klapkami a bez nich, nouzák do vyschlého solného jezera (sem nevěřil, že to je solné jezero – ve výšce 1200m! - a že se tam dá přistávat, ale Heini mne přesvědčil že je to nejlepší varianta a kromě drátěného ohradníku uprostřed a nebyl příliš vidět ze vzduchu by bylo přistání opravdu v pohodě). Bezpečnostní přistání se trénuje na rovném úseku místní silnice, kde nejsou po stranách keře ani značky. Pak jsme nastoupali 4000 ft a měl jsem zkusit zatáčky 360 st. na náklonu 30 a 45 stupňů. Úkolem bylo dodržet rychlost – nesmí spadnout pod 80 MPH – a horizont, tj. dotočit zatáčku bez ztráty výšky či nastoupání. Prostě standard. První 30 stupňová zatáčka doleva v pohodě, u druhé doprava maličko zafungovala stoupák a tak jsem ji dotočil asi o 50 ft výše, ale údajně také no problém. První 45-ti stupňová zatáčka doleva byla zajímavější a zhruba v polovině jsem se doslova propadnul o 100 ft a vário se zaseklo na 10ft/min dolů!!! Brutální klesání, plný plyn, stoupání, stejně jsem dotočil o 200 ft níže než jsem začal, protože ani na plný plyn Cessna neměla tendenci moc stoupat, a to jsem měl 70 MPH. „Hm, tak pane kolego, toto se jaksi nepovedlo, přerušíme zkoušku a zopakujeme si to později“ – ozvalo se z vedlejšího sedadla. Mno, vykulil jsem oči a zamířil tedy k letišti. Instruktor asi vycítil mojí silnou nevoli a nesouhlas s verdiktem a nutností celou zkoušku opakovat ještě jednou. „Tak zlé to zase není, jen odletíme kousek dál kde není tak silná termika, podíváme se na armádu a zkusíme to znovu“, chlácholil mne. Kousek od nás ve vojenském prostoru letiště Bloemspruit probíhaly střelby z armádních helikoptér Rooivalk. Zajímavá podívaná, nechtěl bych být v místě dopadu raket. Jak jsem se později dozvěděl, je to jediná armádní báze v Jihoafrické republice, kde 12 ks těchto helikoptér je umístěno. Samotné helikoptéry vypadají velice zajímavě a údajně jsou stejně výkonné jako americké AH-64 Apache, které Jihoafričané požadovali odprodat a zbrojní embargo, uvalené OSN v 80. letech to neumožnilo. Tak si prostě vyvinuli bojovou helikoptéru svou… Také řešení.


Diamantové doly v Kimberly. V pozadí dráha letiště - stanice South African Express

Po 10 minutách kochání se jsme opět šli na věc. První zatáčka na 45-ti stupních doleva v pohodě, no nedopadlo to u druhé doprava stejně jako před chvílí??? Prostě Cessna plná paliva ve velké nadmořské výšce a vysoké teplotě nebyla schopná při ostré zatáčce ve velkém klesáku udržet horizont ani na plný plyn! Jal jsem se to Heinimu vysvětlovat, abych nebyl za totálního blba – mávnul rukou že letíme domů a že si vyzkoušíme pár okruhů. Při vyplňování formuláře o přezkoušení jsem rozuměl cosi o tom, že jsme se spíš „řítili“ než zatáčeli, ale jinak jsem prošel bez problémů. Podepsat, odeslat faxem dokumenty, uvedené v AIC 30.7 na CAA SA a očekávat vydání validace licence. Pozor! Je nutné od 1.3.2007 mít s sebou 2 foto pasového formátu! Zde se chvíli zastavím. Za normálních okolností, popsaných v uvedeném AIC trvá vydání licence minimálně 2 dny – respektive 2 dny na odeslání dokumentů poštou, CAA SA má na vydání cokoli od 2 do 10 dnu a další 2 dny na doručení zpět. Díky známosti ředitele školy s generalním managerem pro Air Safety Operations bylo vše vyřízeno druhý den ráno, chválabohu. Pouze fotku bylo třeba nascanovat někde ve městě a odeslat elektronicky. A pak už si jen zapůjčit mapy, sluchátka, dotankovat a hurá na poznávání Jihoafrické republiky! A že poznávat bylo co..


Tankování

Pokud se jedná o létání samotné, většina letišť je neobsazených, něco jako naše aeroklubová. Je třeba předem zavolat, pokud vyžaduji nějaké služby, jako třeba dotankování paliva. Druhá kategorie letišť je řízená, s CTR a TMA. Zde je stálá služba řízení, ale provoz skorem minimální – jednou až dvakrát denně zde přistává tzv. South African Expres, což jsou regionální linky provozované SAABy a Embraery South African Airlines. A pak několik charterů a  místní provoz, toť vše. Letiště velikostí i službami zhruba jako Tuřany či Mošnov. Komunikace s věží byla vždy velice jednoduchá a srozumitelná, nikdo po mě nechtěl žádné složité manévry či vyčkávání. Standartní VFR přílety a odlety, letový plán atd.


Hangáry na New Temple

Závěrem malá rekapitulace. Během validace licence jsem nalétal 2Hr 54 min (cca 2 Hr navigační přezkoušení a 1Hr na přezkoušení techniky pilotáže) – dohromady 2950,- ZAR, čili asi 8 000.- CZK. Faktura za přezkoušení je k vidění ZDE. Dále je třeba přičíst 350,- ZAR za test z leteckého zákona na webu CAA, 280,- ZAR administrativní poplatek za vydání licence a konečně 350,- ZAR za školení v letecké škole, kontroly dokladů atd. Po validaci je možné si pronajmout letadlo a létat dle libosti – ale je třeba ideálně 14 dní dopředu vše zamluvit, abychom pak nebyly rozčarováni že zrovna nic není k dispozici. Licence má platnost 1 rok, ovšem dle mých informací není problém ji administrativně prodloužit, pokud tak učiním do 3 let od jejího propadnutí. Pokud je to později, musím absolvovat znovu celý proces validace. Mějte na vědomí, že zde popsané postupy se mohou v průběhu času změnit a novinky budou k dispozici na webu.


Hlušina v Kimberly

Ve Westline Aviation byly k dispozici 2 Cessny 172, 1 Piper Cherokee, 2 Cessny 182, Cessna 210, nějaké dvoumotoráky a vrtulníky. Aktuálně i s kontakty lze nalézt na www.westline.co.za. Zajímavé je také, že mnohem více než C-172 jsou v Jihoafrické republice oblíbeny Pipery či Cessny 182.
Takže přeji všem, kteří do Jihoafrické republiky zavítají, ať je jim tento návod „Co, jak a kde“ užitečný a  absolvují stejný počet startů jako přistání!


Letiště v George-FAGG


Port Elizabeth-FAPE

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář