AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Zajímavý koníček - poslech letecké komunikace

15. června 2007
Autor: Pavel Svoboda, 10 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,4
Klíčová slova: | Radiokomunikace a letecká frazeologie | Letecká technika | Letecké vysílačky | Rubrika:

Komunikace mezi letadlem a "řídící věží" je oblíbeným tajuplným tématem filmových tvůrců i obyčejných smrtelníků. Přitom poslech hovorů mezi posádkou letadel a řídícími není nijak obtížný ani nelegální. Vyžaduje jen technické vybavení v řádu tisíců korun a vhodné místo pro anténu. Pokud chcete rozšířit řady "scanneristů" přinášíme několik tipů, jak na to.

Obvyklé otázky začínajících posluchačů:
Za kolik by se dalo sehnat nějaký rádio na odposlouchávání letadel ?
Nějaký levnější, ale zase aby to mělo nějakej dosah.
A pak teda, kde se dá sehnat ?
 
Takže nejprve trochu teorie
Poslech letecké komunikace rozhodně není činností "starou jako lidstvo samo". Poslouchání se rozšířilo v osmdesátých letech v Evropě i USA, kdy začaly být dostupné přijímače pro frekvence v leteckém pásmu. Takové zařízení se nazývá "scanner" a umí nejen přijímat, ale i automaticky přelaďovat (scannovat) mezi přednastavenými frekvencemi. Na příjem se přepne teprve pokud nalezne signál. Nejdříve tedy do pamětí uložíme frekvence dostupných leteckých služeb a pak jej pustíme a necháme přelaďovat. Pokud přístroj zachytí signál, zastaví přelaďování a spustí hlasitý příjem signálu do reproduktoru. Bez scanneru to jednoduše nejde a jeho nákup je nejdůležitějším krokem v kariéře leteckého posluchače.
Scanner se projevuje navenek jako malé rádio - plastová krabička s klávesnicí, displejem a pendrekovou anténou. Na rozdíl od jemu podobných VKV vysílaček neumí scanner vysílat a jeho provoz nepodléhá žádnému povolení. Scannery mohou přijímat velký rozsah frekvencí (špičkové výrobky třeba v rozsahu 0,1MHz - 2,1GHz), ale nás zajímají jen přístroje vybavené pásmem pro leteckou komunikaci které je 108-136 MHz. Zde se odehrává většina civilní letecké komunikace. Dokonalejší přístroje naladí i rozšířené letecké pásmo (vojenské) a nejdražší modely poslechnou i různá KV spojení, užívaná při letech přes Atlantik.


Co můžeme zachytit?
Pro odhad vzdálenosti možného příjmu platí zhruba podmínka přímé viditelnosti, tj. "co vidím, to taky i slyším". Do vzdálenosti asi 15km od sportovního letiště, uslyšíte na pendrekovou anténu většinou jen letadla Aeroklubu či letecké školy, vysílající ve vzduchu. Pokud chceme slyšet obě stanice, tj. leteckou i pozemní, musíme kromě scanneru už investovat i do venkovní antény. Obecně je pro kvalitu příjmu, kromě přímé viditelnosti, podstatná také vzájemná výška a poloha antén. Pokud bydlíte v dolíku "pod letištěm", je nutné umístit anténu co nejvýše. Také hodně pomáhá, pokud jste umístěni na "přivrácené straně kopce" k letišti, kde bývá signál výrazně kvalitnější než na straně "odvrácené".
 
Přelety dopravních letadel..
Pozemní antény, vysílající přelétávajícím letadlům (tj. služba Praha Radar) jsou umístěny na kopcích a zajišťují pokrytí signálem až od určité výšky. Scanner umístěný na zemi   neumožňuje poslech pozemní stanice kdekoliv v Čechách nebo na Moravě. Slyšitelnost pozemních stanic záleží na konkrétní poloze vašeho scanneru - možnost příjmu je nutno vyzkoušet v praxi. Ovšem vysílání z přelétávajících dopravních letadel uslyšíte zcela jistě i na vzdálenost stovek kilometrů.
 
Přiblížení na přistání a přistání
Antény pro komunikaci s letadlem během přistání nebo vzletu a při pojíždění na zemi (tj. služby APP, TWR, GND, DEL) jsou umístěny na letišti nebo v jeho blízkosti. Tyto služby mají samozřejmě jen letiště pro IFR provoz, čili prakticky ta velká, s betonovou drahou. Je vyzkoušeno, že službu approach (čti."eprouč") byste měli slyšet s venkovní anténou zhruba do vzdálenosti 30-80km od letiště, příjem letištní věže a jiných pozemních služeb je obtížnější - maximálně do 10-20km. Letadla vysílající na zemi, jsou obecně slyšet mnohem hůře než ve vzduchu, takže pokud posloucháte z nějakého místa pozemní komunikaci, většinou uslyšíte i vše ostatní na daném letišti.
 
Ostatní služby
Kromě komunikace pilot-řídící lze slyšet i různé služby informující o počasí (VOLMET) nebo situaci na letišti (ATIS). Informace jsou vysílány z letiště a mají tu výhodu, že jsou nepřetržité - to je ideální při zkoušení a ladění vaší sestavy. Dále lze nalézt servisní frekvence leteckých společností, kde se propírají provozní věci mezi vedením společnosti a posádkou během letu a také digitální komunikace letadla se svoji společností, tzv. systém ACARS. Rozluštění jeho signálu vyžaduje nejen scanner s dobrou anténou, ale i připojení scanneru k PC a dekódování signálu pomocí speciálního softwaru. Výsledkem je pak zajímavý výpis detailních informací o letu.
 
Frekvence služeb lze najít v leteckých mapách, v AIPu a na řadě míst na Internetu.
 
Pokud máte opravdu smůlu a žádné (dopravní nebo vojenské) letiště nablízku není, nezbývá než si pořídit scanner co nejmenší velikosti a chodit s ním "poslouchat za plot". Podobně jako air-spotteři jezdí na Ruzyň spottovat, vy můžete jezdit někam poblíž "scannovat", respektive oba koníčky vhodně spojit. Scanneristy lze tedy rozdělit na "stacionární" a "mobilní". Pro každý typ je vhodnější jiný typ scanneru. Největší nadšenci se nespokojí s jedním, nýbrž potřebují hnedle dva přístroje s různými vlastnostmi. Jak se při výběru scanneru orientovat si povíme v dalších odstavcích.
 
Čím se řídit při výběru scanneru?
 
Scannery i s příslušenstvím se nakupují v obchodech s komunikační technikou (vysílačky, antény) a nebo v obchodech specializovaných na tzv. CB-komunikaci. Přijímače jsou buď digitální (tj. pravé scannery) nebo analogové. Analogové lze koupit i pod 800,- Kč, digitální scannery stojí cca 1500,-Kč a více. Zcela jednoznačně doporučujeme dražší digitální scanner. Analogový přijímač má tolik nevýhod, že je v praxi vlastně neupotřebitelný a to i když se vás výrobci či prodejci snaží přesvědčit o opaku.
 
Technické parametry - co je podstatné a co naopak můžete postrádat ?
 
Frekvenční rozsah - přijímač musí umět přijímat letecké pásmo tj. 108-136 MHz. Jiná pásma v přijímači jsou svým způsobem škodlivá - v obvodech scenneru pak musí být různé obvodové kompromisy. Tolerovat lze i scannery s leteckým a takzvaným profi-komunikačním pásmem (~136-177MHz), nebo pásmem protaženým až k cca 390MHz. Ale pozor na přijímače s pásmem rozhlasu FM (88-108MHz). Silné vysílače FM zde způsobují rušení slabých leteckých stanic. Také průběžně laditelné scannery s rozsahem třeba 0,001-2GHz jsou sice hezké technické hračky, ale pro fanoušky letectví zas nepřinášejí něco až tak zásadního.
 
Frekvenční rastr neboli krok - na leteckém pásmu se vysílá v kroku 25kHz. To znamená, že středy jednotlivé kanálů jsou stanoveny mezinárodní dohodou a jsou 25kHz od sebe. Scanner je podle toho naprogramován z výroby a při přelaďování se strefí vždy doprostřed kanálu. V poslední době se však začíná používat i ladicí krok 8,33kHz. Pokud váš scanner neumí scannovat v novém kroku 8,33kHz, pojede stále po 25 kHz a některé kanály nedokáže naladit přesně. Příjem špatně naladěných kanálů bude poněkud znehodnocený, ale ze zkušenosti vyplývá, že stále čitelný (se šumem). V ČR je dnes situace taková, že všechny služby pozemní, přibližovací, nízké IFR přelety, VFR lety, ATISy, VOLMETy a METARy užívají starý krok 25kHz, ale řízení provozu ve vysokých výškách již používá 8,33kHz. Při nákupu nového zařízení je tedy výhodnější, aby dokázal oboje - 25kHz i 8,33kHz.
 
Počet pamětí/banků - velmi důležitý údaj, mnohdy rozhodující o použití scanneru. Minimum pamětí je 50 (1 paměť = 1 uložená frekvence), optimum je tak 100-200. Tolik frekvencí totiž potřebujete k úplnému sledování provozu. Je výhodnější, když jsou paměti ve scanneru rozdělitelné do tzv. banků neboli skupin. Přístroj pak můžete naprogramovat, aby scannoval jen po frekvencích uložených v jednom banku. To je výhodné, když kupříkladu vyrazíte na letecký den, kde natlačíte do jednoho banku 15 místních frekvencí (TWR, APP, ATIS, vojáky, spojení mezi letadly, apod ...) a scannujete jen v rámci tohoto banku. Přístroj zbytečně neladí prázdné frekvence, které jinak posloucháte doma. Doma pak jen přepnete na "domácí" množinu frekvencí uloženou v druhém banku.
 
Rychlost scanování - udává, jak rychle umí přijímač přelaďovat. Obvykle to bývá 30 - 100 kanálů za 1sec. V praxi to není významné číslo, protože scanner přeladí dostupné frekvence v čase výrazně kratším, než je průměrná délka relace.
 
Funkce DELAY - o co jde? Scanner si scannuje, najde signál, zastaví scannování, přepne na příjem a vy posloucháte. Po skončení relace vysílající stanice vypne klíčování a čeká na odpověď. Pokud by scanner neměl funkci zpoždění (DELAY), začne ihned po vypnutí vysílání přelaďovat a vy už neuslyšíte odpověď protistanice. To by znemožnilo poslouchat úplnou korespondenci. Proto scannery mají vypínatelnou funkci DELAY, která způsobí, že scanner i po skončení relace čeká ještě 2-4 sekundy na naladěné frekvenci na odpověď a pak teprve pokračuje v přelaďování.
 
Citlivost scanneru - udávaná citlivost (obv. 0,5 - 2,0 uV) není při výběru rádia rozhodující. Reálná citlivost je dána hlavně kvalitou antény, svodu a terénem a ne až tak citlivostí zařízení.
 
Konektor pro odpojitelnou anténu - příjem každého scanneru lze zásadně zlepšit připojením vnější antény. K tomu je ovšem potřeba, aby vůbec šla odpojit ta pendreková a konektorem šla připojit venkovní. Konektory pro antény jsou buď běžné (BNC) nebo neběžné - preferujte BNC.
 
Napájení scanneru - přijímače jsou obvykle napájeny z akumulátorů (NiCd/NiMh), které lze dobíjet přímo v zařízení. Proto by měla být zdířka pro připojení adaptéru. Akumulátory by měly vydržet bez dobití nejméně 4hodiny hlavně v závislosti na hlasitosti reprodukce. Pokud vydrží podstatně méně, je nejspíše vadný jeden z článků baterie a je třeba ho vyměnit. Je výhodné, když jdou akumulátory měnit jednotlivě. Typická životnost nového akumulátoru je několik let a je zbytečné vyhazovat celou baterii kvůli jednomu vadnému článku. Při nákupu je dobré i ověřit, zda lze použít tužkové baterie místo akumulátorů.
 
Anténa a anténní kabel - ke scannerům lze koupit specializovanou anténu pro letecké pásmo nebo komunikační širokopásmovou anténu. Vyhoví oba typy. Antény jsou buď mobilní, (tj. připevní se přímo na scenner) nebo pevné, k umístění na místě s dobrými příjmovými podmínkami - typicky na střeše. Pozor, velmi důležité je dobré upevnění antény k nosné konstrukci a její elektrické uzemnění. Ale i u uzemněné antény je pro scanner nebezpečné mít připojenou venkovní anténu během bouřek. Přepětí na signálovém vodiči může způsobit zničení vstupu scanneru a to i když do antény neudeří blesk! Při bouřkách je dobré kabel od scanneru odpojit. Stacionární antény se připojují koaxiálním kabelem impedance 50ohm a odpovídajícím konektorem. Kabel by měl být - bohužel - co nejdražší a mít délku do 20 metrů. Připomínám, že volba pevné antény a jejího umístění má zcela zásadní vliv na slyšitelnost a počet přijímaných stanic.
 
Sluchátkový výstup - velmi podstatný doplněk. Bývá to dírka pro 3,5mm nebo 2,5mm Jack. Na konektor je vyveden signál, který jinak slyšíte z reproduktoru. zastrčením konektoru se reproduktor odpojí. Lze připojit sluchátka nebo nahrávací vstup magnetofonu, zvukové karty i větší reproduktor. U sluchátek bývá problém, že obvyklá stereo sluchátka budou hrát jen levém uchu, protože výstup na scanneru užívá jen monofonní konektor. To zle snadno řešit výměnou konektoru na sluchátkách za monofonní. Z obou sluchátek pak slyšíme - pochopitelně z obou stejný signál, žádné stereo-vysílání se v letectví nepoužívá. Při nahrávání ze scannerů pak čekejte problémy obvyklé pro větší uzemněné systémy - objevuje se brum, který lze definitivně odstranit jen galvanickým oddělením přístrojů.
 
Anténní zesilovače - v naprosté většině případů se nepoužijí. Zesilují totiž i rušivé signály všeho druhu, které zesílené zahltí letecké pásmo většiny scannerů a příjem je nepoužitelný.
 
Filtry - při příjmu ve městech bývá problém s rušením od vysilačů FM a převaděčů čehokoliv. K jeho omezení je možné připojit mezi anténu a scanner krabičku, nazývanou filtr. Filtr potlačí frekvence, ležící mimo letecké pásmo. Subjektivně se příjem zlepší, ubude šum a scanner také nezastavuje scannování na různých falešných signálech. Ale pozor - filtry mají poměrně velký vlastní útlum i pro letecké pásmo, takže pokud přijímáte bez rušení, je lepší filtr odložit do skříně.
 
A závěrem několik poznatků z praxe :
 
Můj první scanner
Analog, koupený v roce 1996 u Conradů v SRN za 80 DM. Přístroj naprosto nevhodný k jakémukoliv poslouchání. Šílenost, která za 2 hodiny vypotřebovala 6 tužkových baterií. Ale i tak se to tenkrát poslouchalo krásně! Pokud byste i jen uvažovali o podobném přístroji, důrazně varuji - nekupovat, nekupovat, nekupovat!!! Proč? Analogově nenaladíte prakticky nic, frekvence jsou totiž laditelné na tisíciny MHz, což knoflíkem prostě nejde. Navíc zde samozřejmě není scanování frekvencí, paměti na kanály atd., atd.
 
Maycom FR 100
Tak s tímhle přístrojem už jsem se něco naposlouchal. Je to scanner nižší cenové kategorie.
PRO
Napájení i na tužkové baterie (ale na 3 ks, což může být i lehká nevýhoda)
Krokování leteckého pásma po 8,33 kHz (!!!)
PROTI
Dost slabý příjem (nízká citlivost).
Anténa s SMA konektorem, a nikoliv běžný BNC.

UNIDEN Bearcat UBC 180 XLT
Zakoupeno u Conradů v SRN - v roce 2004 za cenu asi 185 euro. Někde jsem slyšel, že v
současné době je to už výběhový model. Nicméně v nabídce neustále je. Ideální přístroj pro domácí "základnovou" stanici.
PRO
Solidní přístroj s bezvadným displejem i ovládáním.
Rychlé scanování frekvencí - 100/sec
BNC konektor na anténu
Alfanumerický displej.
Velmi dobrý příjem.
Scan v pásmu AM krokem 8,33 kHz.
12 pásem, 10 banků.
10 prioritních kanálů.
Zámek klávesnice.
Podsvícení displeje.
PROTI
Akumulátorový článek NiCd - nelze operativně vyměnit - náhradní stojí cca 700 Kč. Nabíječka je dodávané příslušenství.
 
Maycom AR-108
Po přestěhování dál od letiště jsem chtěl nechat Uniden doma natrvalo připojený k externí anténě) a chtěl jsem si pořídit "něco" do terénu, aby to bylo malé, bylo to na tužkové baterie, mělo to dobrý příjem a bylo to levné.
PRO
Velmi malý přístroj s velmi dobrým příjmem byť jen v okolí letiště - ideální do terénu ke scanování "místních" frekvencí zatím nepotřebujete rastr 8,33 kHz.
Napájení na 2 tužkové baterie (NiMh baterie 1700 mAh vydrží cca 4 hod. provozu)
Scan dvou zvolených frekvencí.
Scan nastavených frekvencí 10 kanálů/sec.
PROTI
Rastr pouze 5, 10, 12.5, 25, 50 kHz - ne 8,33 kHz.
Konektor na anténu SMA, ne BNC.
Příjem dále od letiště slabší - řešit dodatečně zakoupenou anténou.
 
 
Externí anténa Scanmaster B128
Protože ne každému se poštěstí bydlet v Kněževsi u ranveje, je potřeba řešit externí anténu. Zkušenost mám s tzv. bílou holí - Scanmaster B128 (prod. DDAmtek). V Karlových Varech jsem bydlel v dolíku a LKKV bylo slyšet přes dva poměrně vysoké kopce - signál byl více než dobrý. V současné době mám anténu ve vzdálenosti cca 10km od LKPR ve výšce cca 7m nad zemí. S příjmem LKPR není samozřejmě vůbec žádný problém, a někdy se poštěstí chytit i TWR LKKV.

Teleskopická anténa Diamond SRH789
Maycom FR-100 nosím s sebou na spott. Pokud jdu opravdu jen ke dráze, používám originální "pendrek", pokud poslouchám dále od letiště (i třeba na zahradě - vzdušnou čarou cca 10 km od LKPR), koupil jsem si přídavnou teleskopickou anténu Diamond SRH789. S tou je příjem bezproblémový, jen u letiště trochu vadí, pokud jí roztáhnu na "plný výkon" - má něco přes 80 cm, což k Maycomu trochu nesedí.
 
Pásmová propust BFP-AIR
Pokud kupujete širokopásmový scanner - Uniden je toho příkladem - vyplatí se zakoupit i pásmovou propust BFP-AIR 112-140 MHz, která do scanneru propustí jen letecké pásmo a potlačí příjem jiných vysílačů, takže  poslech bývá nerušený.
 
Závěrem...
 
Věříme, že jsme vám přiblížili zajímavého koníčka a co možná srozumitelně zodpověděli časté dotazy od začínajících leteckých fandů. Přejeme tímto všem začínajícím posluchačům dobře nabité baterie a hodně zajímavých úlovků v éteru.
 
Text kapitoly "Několik poznatků z praxe" a fotografie publikovány se svolením Radka Kletečky.


Přijďte si nezávazně vyzkoušet létání v letecké škole AeroPrague







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,4

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 10 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

Přijímačdon 8. 1. 2011 20:00:00Odpovědět
Pokud by nědo chtěl poslouchat alespoň část rádiové komunikace může si za pár peněz vyrobit svůj jednoduchý přijímač. http://pandatron.cz/?759&pasivni_letecky_prijimac
ANTENAJIRKA 21. 8. 2011 14:49:00Odpovědět
ZDRAVIM. MAM SKENR ALBRECHT AE 92 H. UDELAL JSEM Z MAGNETU OD STARYHO REPRAKU ANTENU NA PARAPET. K MAGNETU JSEM VHODNE PRIPOJIL ZARIC DELKY 61CM. KOAXEM JI NAPOJIL NA ALBRECHTA. VYSLEDEK JE OK. JSEM Z BUDEJC A CHYTAM SLUSNE I PRAHA INFO NA 126,100. BYDLIM NA HUSTEM PANELOVEM SIDLISTI. JE ALE FAKT, ZE SMER NA PRAHU MAM TROCHU OTEVRENY. AHOJ.
OdposlechPetr 22. 10. 2011 22:52:00Odpovědět
Nojo, a není ono úplně nejjednodušší tohle ? :) http://www.liveatc.net/search/?icao=LKPR
RE: Odposlechqwert 27. 8. 2012 15:43:00Odpovědět
Dobry den, liveatc jednodussi je, ale jak na co. vyhody: zadny dodatecny hw (krome toho, ktery dokaze prehravat .pls soubory) neni potreba (napr. vlc, winamp atd) je mozne poslouchat stovky stanic z celeho sveta nevyhody: -u plotu dost zere baterku a data (vyzkouseno s Anodroid telefonem winamp mobilni data) -nejsou k dizpozici vsechny "frekvence" napr u LKPR neni DELIVERY... atd
OdposlechFilip 6. 2. 2017 20:11:00Odpovědět
Dobrý den mohu se zeptat jestli mohu pro odposlech použít radiostanici Baofeng UV-5R.Děkuji
RE: Odposlechrands 22. 2. 2017 8:57:00Odpovědět
určitě ne, frekvence startuje na 155 MHz
Intek KT-980 HP 8WMichal 9. 9. 2017 8:47:00Odpovědět
Dobrý den,mohl by mi někdo poradit??chci koupit na poslech letecke komunikace Intek KT-980 HP 8W ale nevím jestli to vůbec naladím na ni. Promiňte že se tak blbě ptám ale jen začínám a hledám.
RE: Intek KT-980 HP 8WPavel 9. 9. 2017 12:32:00Odpovědět
Tuto radiostanici není možné použít na poslech leteckého provozu, je to jen mírně modifikovaný Baofeng UV-5R, takže platí co bylo řečeno výše (rozsah začíná až na 136MHz a navíc umí jen FM modulaci - v letectví se používá AM). Já používám levný skener Uniden EZI 33XLT, za ty peníze to není úplně marný. Vždy ale platí, že základ je kvalitní anténa.
RTL-SDR OK1IN 9. 9. 2017 21:43:00Odpovědět
Velmi levné řešení je použití vhodného TV tuneru k jakémukoliv PC (Win, Linux), tabletu či mobilu s Androidem. Píšu "vhodného" - musí to být tuner obsahující obvod RTL2832. SW je na netu ke stažení zdarma. Strýček Google napoví více - heslo: "RTL-SDR"
RE: RTL-SDR AIRNA.EU 10. 10. 2017 9:49:00Odpovědět
Dobrý den, musím potvrdit váš příspěvek. Sám používám DVB-T Tuner s obvodem R820(T) pro příjem ADS-B signálu. Pokud použijeme program SDRsharp, můžeme si tak vyrobit scanovací přijímač za cca 200Kč. Parametrově to nebude nic moc, ale proč si nezkusit podomácku udělat levné SDR rádio? Pokud by vás zajímalo více, mrkněte na stránky http://www.airnav.eu do sekce "zkus si sám". Ota Kunzmann

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 1 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.80.157.1 xxx
Existují staří piloti a existují troufalí piloti. Nikdo však nezná starého troufalého pilota.
olanzapin halveringstid olanzapin smeltetablet olanzapin graviditet
naltrexon dosierung naltrexon wirkung naltrexon og campral
fluconazol hexal fluconazol gardnerella fluconazol 50 mg dosis

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.