AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Zajímavý koníček - poslech letecké komunikace

15. června 2007
Autor: Pavel Svoboda, 9 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,4
Klíčová slova: | Radiokomunikace a letecká frazeologie | Letecká technika | Letecké vysílačky | Rubrika:

Komunikace mezi letadlem a "řídící věží" je oblíbeným tajuplným tématem filmových tvůrců i obyčejných smrtelníků. Přitom poslech hovorů mezi posádkou letadel a řídícími není nijak obtížný ani nelegální. Vyžaduje jen technické vybavení v řádu tisíců korun a vhodné místo pro anténu. Pokud chcete rozšířit řady "scanneristů" přinášíme několik tipů, jak na to.

Obvyklé otázky začínajících posluchačů:
Za kolik by se dalo sehnat nějaký rádio na odposlouchávání letadel ?
Nějaký levnější, ale zase aby to mělo nějakej dosah.
A pak teda, kde se dá sehnat ?
 
Takže nejprve trochu teorie
Poslech letecké komunikace rozhodně není činností "starou jako lidstvo samo". Poslouchání se rozšířilo v osmdesátých letech v Evropě i USA, kdy začaly být dostupné přijímače pro frekvence v leteckém pásmu. Takové zařízení se nazývá "scanner" a umí nejen přijímat, ale i automaticky přelaďovat (scannovat) mezi přednastavenými frekvencemi. Na příjem se přepne teprve pokud nalezne signál. Nejdříve tedy do pamětí uložíme frekvence dostupných leteckých služeb a pak jej pustíme a necháme přelaďovat. Pokud přístroj zachytí signál, zastaví přelaďování a spustí hlasitý příjem signálu do reproduktoru. Bez scanneru to jednoduše nejde a jeho nákup je nejdůležitějším krokem v kariéře leteckého posluchače.
Scanner se projevuje navenek jako malé rádio - plastová krabička s klávesnicí, displejem a pendrekovou anténou. Na rozdíl od jemu podobných VKV vysílaček neumí scanner vysílat a jeho provoz nepodléhá žádnému povolení. Scannery mohou přijímat velký rozsah frekvencí (špičkové výrobky třeba v rozsahu 0,1MHz - 2,1GHz), ale nás zajímají jen přístroje vybavené pásmem pro leteckou komunikaci které je 108-136 MHz. Zde se odehrává většina civilní letecké komunikace. Dokonalejší přístroje naladí i rozšířené letecké pásmo (vojenské) a nejdražší modely poslechnou i různá KV spojení, užívaná při letech přes Atlantik.


Co můžeme zachytit?
Pro odhad vzdálenosti možného příjmu platí zhruba podmínka přímé viditelnosti, tj. "co vidím, to taky i slyším". Do vzdálenosti asi 15km od sportovního letiště, uslyšíte na pendrekovou anténu většinou jen letadla Aeroklubu či letecké školy, vysílající ve vzduchu. Pokud chceme slyšet obě stanice, tj. leteckou i pozemní, musíme kromě scanneru už investovat i do venkovní antény. Obecně je pro kvalitu příjmu, kromě přímé viditelnosti, podstatná také vzájemná výška a poloha antén. Pokud bydlíte v dolíku "pod letištěm", je nutné umístit anténu co nejvýše. Také hodně pomáhá, pokud jste umístěni na "přivrácené straně kopce" k letišti, kde bývá signál výrazně kvalitnější než na straně "odvrácené".
 
Přelety dopravních letadel..
Pozemní antény, vysílající přelétávajícím letadlům (tj. služba Praha Radar) jsou umístěny na kopcích a zajišťují pokrytí signálem až od určité výšky. Scanner umístěný na zemi   neumožňuje poslech pozemní stanice kdekoliv v Čechách nebo na Moravě. Slyšitelnost pozemních stanic záleží na konkrétní poloze vašeho scanneru - možnost příjmu je nutno vyzkoušet v praxi. Ovšem vysílání z přelétávajících dopravních letadel uslyšíte zcela jistě i na vzdálenost stovek kilometrů.
 
Přiblížení na přistání a přistání
Antény pro komunikaci s letadlem během přistání nebo vzletu a při pojíždění na zemi (tj. služby APP, TWR, GND, DEL) jsou umístěny na letišti nebo v jeho blízkosti. Tyto služby mají samozřejmě jen letiště pro IFR provoz, čili prakticky ta velká, s betonovou drahou. Je vyzkoušeno, že službu approach (čti."eprouč") byste měli slyšet s venkovní anténou zhruba do vzdálenosti 30-80km od letiště, příjem letištní věže a jiných pozemních služeb je obtížnější - maximálně do 10-20km. Letadla vysílající na zemi, jsou obecně slyšet mnohem hůře než ve vzduchu, takže pokud posloucháte z nějakého místa pozemní komunikaci, většinou uslyšíte i vše ostatní na daném letišti.
 
Ostatní služby
Kromě komunikace pilot-řídící lze slyšet i různé služby informující o počasí (VOLMET) nebo situaci na letišti (ATIS). Informace jsou vysílány z letiště a mají tu výhodu, že jsou nepřetržité - to je ideální při zkoušení a ladění vaší sestavy. Dále lze nalézt servisní frekvence leteckých společností, kde se propírají provozní věci mezi vedením společnosti a posádkou během letu a také digitální komunikace letadla se svoji společností, tzv. systém ACARS. Rozluštění jeho signálu vyžaduje nejen scanner s dobrou anténou, ale i připojení scanneru k PC a dekódování signálu pomocí speciálního softwaru. Výsledkem je pak zajímavý výpis detailních informací o letu.
 
Frekvence služeb lze najít v leteckých mapách, v AIPu a na řadě míst na Internetu.
 
Pokud máte opravdu smůlu a žádné (dopravní nebo vojenské) letiště nablízku není, nezbývá než si pořídit scanner co nejmenší velikosti a chodit s ním "poslouchat za plot". Podobně jako air-spotteři jezdí na Ruzyň spottovat, vy můžete jezdit někam poblíž "scannovat", respektive oba koníčky vhodně spojit. Scanneristy lze tedy rozdělit na "stacionární" a "mobilní". Pro každý typ je vhodnější jiný typ scanneru. Největší nadšenci se nespokojí s jedním, nýbrž potřebují hnedle dva přístroje s různými vlastnostmi. Jak se při výběru scanneru orientovat si povíme v dalších odstavcích.
 
Čím se řídit při výběru scanneru?
 
Scannery i s příslušenstvím se nakupují v obchodech s komunikační technikou (vysílačky, antény) a nebo v obchodech specializovaných na tzv. CB-komunikaci. Přijímače jsou buď digitální (tj. pravé scannery) nebo analogové. Analogové lze koupit i pod 800,- Kč, digitální scannery stojí cca 1500,-Kč a více. Zcela jednoznačně doporučujeme dražší digitální scanner. Analogový přijímač má tolik nevýhod, že je v praxi vlastně neupotřebitelný a to i když se vás výrobci či prodejci snaží přesvědčit o opaku.
 
Technické parametry - co je podstatné a co naopak můžete postrádat ?
 
Frekvenční rozsah - přijímač musí umět přijímat letecké pásmo tj. 108-136 MHz. Jiná pásma v přijímači jsou svým způsobem škodlivá - v obvodech scenneru pak musí být různé obvodové kompromisy. Tolerovat lze i scannery s leteckým a takzvaným profi-komunikačním pásmem (~136-177MHz), nebo pásmem protaženým až k cca 390MHz. Ale pozor na přijímače s pásmem rozhlasu FM (88-108MHz). Silné vysílače FM zde způsobují rušení slabých leteckých stanic. Také průběžně laditelné scannery s rozsahem třeba 0,001-2GHz jsou sice hezké technické hračky, ale pro fanoušky letectví zas nepřinášejí něco až tak zásadního.
 
Frekvenční rastr neboli krok - na leteckém pásmu se vysílá v kroku 25kHz. To znamená, že středy jednotlivé kanálů jsou stanoveny mezinárodní dohodou a jsou 25kHz od sebe. Scanner je podle toho naprogramován z výroby a při přelaďování se strefí vždy doprostřed kanálu. V poslední době se však začíná používat i ladicí krok 8,33kHz. Pokud váš scanner neumí scannovat v novém kroku 8,33kHz, pojede stále po 25 kHz a některé kanály nedokáže naladit přesně. Příjem špatně naladěných kanálů bude poněkud znehodnocený, ale ze zkušenosti vyplývá, že stále čitelný (se šumem). V ČR je dnes situace taková, že všechny služby pozemní, přibližovací, nízké IFR přelety, VFR lety, ATISy, VOLMETy a METARy užívají starý krok 25kHz, ale řízení provozu ve vysokých výškách již používá 8,33kHz. Při nákupu nového zařízení je tedy výhodnější, aby dokázal oboje - 25kHz i 8,33kHz.
 
Počet pamětí/banků - velmi důležitý údaj, mnohdy rozhodující o použití scanneru. Minimum pamětí je 50 (1 paměť = 1 uložená frekvence), optimum je tak 100-200. Tolik frekvencí totiž potřebujete k úplnému sledování provozu. Je výhodnější, když jsou paměti ve scanneru rozdělitelné do tzv. banků neboli skupin. Přístroj pak můžete naprogramovat, aby scannoval jen po frekvencích uložených v jednom banku. To je výhodné, když kupříkladu vyrazíte na letecký den, kde natlačíte do jednoho banku 15 místních frekvencí (TWR, APP, ATIS, vojáky, spojení mezi letadly, apod ...) a scannujete jen v rámci tohoto banku. Přístroj zbytečně neladí prázdné frekvence, které jinak posloucháte doma. Doma pak jen přepnete na "domácí" množinu frekvencí uloženou v druhém banku.
 
Rychlost scanování - udává, jak rychle umí přijímač přelaďovat. Obvykle to bývá 30 - 100 kanálů za 1sec. V praxi to není významné číslo, protože scanner přeladí dostupné frekvence v čase výrazně kratším, než je průměrná délka relace.
 
Funkce DELAY - o co jde? Scanner si scannuje, najde signál, zastaví scannování, přepne na příjem a vy posloucháte. Po skončení relace vysílající stanice vypne klíčování a čeká na odpověď. Pokud by scanner neměl funkci zpoždění (DELAY), začne ihned po vypnutí vysílání přelaďovat a vy už neuslyšíte odpověď protistanice. To by znemožnilo poslouchat úplnou korespondenci. Proto scannery mají vypínatelnou funkci DELAY, která způsobí, že scanner i po skončení relace čeká ještě 2-4 sekundy na naladěné frekvenci na odpověď a pak teprve pokračuje v přelaďování.
 
Citlivost scanneru - udávaná citlivost (obv. 0,5 - 2,0 uV) není při výběru rádia rozhodující. Reálná citlivost je dána hlavně kvalitou antény, svodu a terénem a ne až tak citlivostí zařízení.
 
Konektor pro odpojitelnou anténu - příjem každého scanneru lze zásadně zlepšit připojením vnější antény. K tomu je ovšem potřeba, aby vůbec šla odpojit ta pendreková a konektorem šla připojit venkovní. Konektory pro antény jsou buď běžné (BNC) nebo neběžné - preferujte BNC.
 
Napájení scanneru - přijímače jsou obvykle napájeny z akumulátorů (NiCd/NiMh), které lze dobíjet přímo v zařízení. Proto by měla být zdířka pro připojení adaptéru. Akumulátory by měly vydržet bez dobití nejméně 4hodiny hlavně v závislosti na hlasitosti reprodukce. Pokud vydrží podstatně méně, je nejspíše vadný jeden z článků baterie a je třeba ho vyměnit. Je výhodné, když jdou akumulátory měnit jednotlivě. Typická životnost nového akumulátoru je několik let a je zbytečné vyhazovat celou baterii kvůli jednomu vadnému článku. Při nákupu je dobré i ověřit, zda lze použít tužkové baterie místo akumulátorů.
 
Anténa a anténní kabel - ke scannerům lze koupit specializovanou anténu pro letecké pásmo nebo komunikační širokopásmovou anténu. Vyhoví oba typy. Antény jsou buď mobilní, (tj. připevní se přímo na scenner) nebo pevné, k umístění na místě s dobrými příjmovými podmínkami - typicky na střeše. Pozor, velmi důležité je dobré upevnění antény k nosné konstrukci a její elektrické uzemnění. Ale i u uzemněné antény je pro scanner nebezpečné mít připojenou venkovní anténu během bouřek. Přepětí na signálovém vodiči může způsobit zničení vstupu scanneru a to i když do antény neudeří blesk! Při bouřkách je dobré kabel od scanneru odpojit. Stacionární antény se připojují koaxiálním kabelem impedance 50ohm a odpovídajícím konektorem. Kabel by měl být - bohužel - co nejdražší a mít délku do 20 metrů. Připomínám, že volba pevné antény a jejího umístění má zcela zásadní vliv na slyšitelnost a počet přijímaných stanic.
 
Sluchátkový výstup - velmi podstatný doplněk. Bývá to dírka pro 3,5mm nebo 2,5mm Jack. Na konektor je vyveden signál, který jinak slyšíte z reproduktoru. zastrčením konektoru se reproduktor odpojí. Lze připojit sluchátka nebo nahrávací vstup magnetofonu, zvukové karty i větší reproduktor. U sluchátek bývá problém, že obvyklá stereo sluchátka budou hrát jen levém uchu, protože výstup na scanneru užívá jen monofonní konektor. To zle snadno řešit výměnou konektoru na sluchátkách za monofonní. Z obou sluchátek pak slyšíme - pochopitelně z obou stejný signál, žádné stereo-vysílání se v letectví nepoužívá. Při nahrávání ze scannerů pak čekejte problémy obvyklé pro větší uzemněné systémy - objevuje se brum, který lze definitivně odstranit jen galvanickým oddělením přístrojů.
 
Anténní zesilovače - v naprosté většině případů se nepoužijí. Zesilují totiž i rušivé signály všeho druhu, které zesílené zahltí letecké pásmo většiny scannerů a příjem je nepoužitelný.
 
Filtry - při příjmu ve městech bývá problém s rušením od vysilačů FM a převaděčů čehokoliv. K jeho omezení je možné připojit mezi anténu a scanner krabičku, nazývanou filtr. Filtr potlačí frekvence, ležící mimo letecké pásmo. Subjektivně se příjem zlepší, ubude šum a scanner také nezastavuje scannování na různých falešných signálech. Ale pozor - filtry mají poměrně velký vlastní útlum i pro letecké pásmo, takže pokud přijímáte bez rušení, je lepší filtr odložit do skříně.
 
A závěrem několik poznatků z praxe :
 
Můj první scanner
Analog, koupený v roce 1996 u Conradů v SRN za 80 DM. Přístroj naprosto nevhodný k jakémukoliv poslouchání. Šílenost, která za 2 hodiny vypotřebovala 6 tužkových baterií. Ale i tak se to tenkrát poslouchalo krásně! Pokud byste i jen uvažovali o podobném přístroji, důrazně varuji - nekupovat, nekupovat, nekupovat!!! Proč? Analogově nenaladíte prakticky nic, frekvence jsou totiž laditelné na tisíciny MHz, což knoflíkem prostě nejde. Navíc zde samozřejmě není scanování frekvencí, paměti na kanály atd., atd.
 
Maycom FR 100
Tak s tímhle přístrojem už jsem se něco naposlouchal. Je to scanner nižší cenové kategorie.
PRO
Napájení i na tužkové baterie (ale na 3 ks, což může být i lehká nevýhoda)
Krokování leteckého pásma po 8,33 kHz (!!!)
PROTI
Dost slabý příjem (nízká citlivost).
Anténa s SMA konektorem, a nikoliv běžný BNC.

UNIDEN Bearcat UBC 180 XLT
Zakoupeno u Conradů v SRN - v roce 2004 za cenu asi 185 euro. Někde jsem slyšel, že v
současné době je to už výběhový model. Nicméně v nabídce neustále je. Ideální přístroj pro domácí "základnovou" stanici.
PRO
Solidní přístroj s bezvadným displejem i ovládáním.
Rychlé scanování frekvencí - 100/sec
BNC konektor na anténu
Alfanumerický displej.
Velmi dobrý příjem.
Scan v pásmu AM krokem 8,33 kHz.
12 pásem, 10 banků.
10 prioritních kanálů.
Zámek klávesnice.
Podsvícení displeje.
PROTI
Akumulátorový článek NiCd - nelze operativně vyměnit - náhradní stojí cca 700 Kč. Nabíječka je dodávané příslušenství.
 
Maycom AR-108
Po přestěhování dál od letiště jsem chtěl nechat Uniden doma natrvalo připojený k externí anténě) a chtěl jsem si pořídit "něco" do terénu, aby to bylo malé, bylo to na tužkové baterie, mělo to dobrý příjem a bylo to levné.
PRO
Velmi malý přístroj s velmi dobrým příjmem byť jen v okolí letiště - ideální do terénu ke scanování "místních" frekvencí zatím nepotřebujete rastr 8,33 kHz.
Napájení na 2 tužkové baterie (NiMh baterie 1700 mAh vydrží cca 4 hod. provozu)
Scan dvou zvolených frekvencí.
Scan nastavených frekvencí 10 kanálů/sec.
PROTI
Rastr pouze 5, 10, 12.5, 25, 50 kHz - ne 8,33 kHz.
Konektor na anténu SMA, ne BNC.
Příjem dále od letiště slabší - řešit dodatečně zakoupenou anténou.
 
 
Externí anténa Scanmaster B128
Protože ne každému se poštěstí bydlet v Kněževsi u ranveje, je potřeba řešit externí anténu. Zkušenost mám s tzv. bílou holí - Scanmaster B128 (prod. DDAmtek). V Karlových Varech jsem bydlel v dolíku a LKKV bylo slyšet přes dva poměrně vysoké kopce - signál byl více než dobrý. V současné době mám anténu ve vzdálenosti cca 10km od LKPR ve výšce cca 7m nad zemí. S příjmem LKPR není samozřejmě vůbec žádný problém, a někdy se poštěstí chytit i TWR LKKV.

Teleskopická anténa Diamond SRH789
Maycom FR-100 nosím s sebou na spott. Pokud jdu opravdu jen ke dráze, používám originální "pendrek", pokud poslouchám dále od letiště (i třeba na zahradě - vzdušnou čarou cca 10 km od LKPR), koupil jsem si přídavnou teleskopickou anténu Diamond SRH789. S tou je příjem bezproblémový, jen u letiště trochu vadí, pokud jí roztáhnu na "plný výkon" - má něco přes 80 cm, což k Maycomu trochu nesedí.
 
Pásmová propust BFP-AIR
Pokud kupujete širokopásmový scanner - Uniden je toho příkladem - vyplatí se zakoupit i pásmovou propust BFP-AIR 112-140 MHz, která do scanneru propustí jen letecké pásmo a potlačí příjem jiných vysílačů, takže  poslech bývá nerušený.
 
Závěrem...
 
Věříme, že jsme vám přiblížili zajímavého koníčka a co možná srozumitelně zodpověděli časté dotazy od začínajících leteckých fandů. Přejeme tímto všem začínajícím posluchačům dobře nabité baterie a hodně zajímavých úlovků v éteru.
 
Text kapitoly "Několik poznatků z praxe" a fotografie publikovány se svolením Radka Kletečky.


Přijďte si nezávazně vyzkoušet létání v letecké škole AeroPrague







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,4

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 9 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

Přijímačdon 8. 1. 2011 20:00:00Odpovědět
Pokud by nědo chtěl poslouchat alespoň část rádiové komunikace může si za pár peněz vyrobit svůj jednoduchý přijímač. http://pandatron.cz/?759&pasivni_letecky_prijimac
ANTENAJIRKA 21. 8. 2011 14:49:00Odpovědět
ZDRAVIM. MAM SKENR ALBRECHT AE 92 H. UDELAL JSEM Z MAGNETU OD STARYHO REPRAKU ANTENU NA PARAPET. K MAGNETU JSEM VHODNE PRIPOJIL ZARIC DELKY 61CM. KOAXEM JI NAPOJIL NA ALBRECHTA. VYSLEDEK JE OK. JSEM Z BUDEJC A CHYTAM SLUSNE I PRAHA INFO NA 126,100. BYDLIM NA HUSTEM PANELOVEM SIDLISTI. JE ALE FAKT, ZE SMER NA PRAHU MAM TROCHU OTEVRENY. AHOJ.
OdposlechPetr 22. 10. 2011 22:52:00Odpovědět
Nojo, a není ono úplně nejjednodušší tohle ? :) http://www.liveatc.net/search/?icao=LKPR
RE: Odposlechqwert 27. 8. 2012 15:43:00Odpovědět
Dobry den, liveatc jednodussi je, ale jak na co. vyhody: zadny dodatecny hw (krome toho, ktery dokaze prehravat .pls soubory) neni potreba (napr. vlc, winamp atd) je mozne poslouchat stovky stanic z celeho sveta nevyhody: -u plotu dost zere baterku a data (vyzkouseno s Anodroid telefonem winamp mobilni data) -nejsou k dizpozici vsechny "frekvence" napr u LKPR neni DELIVERY... atd
OdposlechFilip 6. 2. 2017 20:11:00Odpovědět
Dobrý den mohu se zeptat jestli mohu pro odposlech použít radiostanici Baofeng UV-5R.Děkuji
RE: Odposlechrands 22. 2. 2017 8:57:00Odpovědět
určitě ne, frekvence startuje na 155 MHz
Intek KT-980 HP 8WMichal 9. 9. 2017 8:47:00Odpovědět
Dobrý den,mohl by mi někdo poradit??chci koupit na poslech letecke komunikace Intek KT-980 HP 8W ale nevím jestli to vůbec naladím na ni. Promiňte že se tak blbě ptám ale jen začínám a hledám.
RE: Intek KT-980 HP 8WPavel 9. 9. 2017 12:32:00Odpovědět
Tuto radiostanici není možné použít na poslech leteckého provozu, je to jen mírně modifikovaný Baofeng UV-5R, takže platí co bylo řečeno výše (rozsah začíná až na 136MHz a navíc umí jen FM modulaci - v letectví se používá AM). Já používám levný skener Uniden EZI 33XLT, za ty peníze to není úplně marný. Vždy ale platí, že základ je kvalitní anténa.
RTL-SDR OK1IN 9. 9. 2017 21:43:00Odpovědět
Velmi levné řešení je použití vhodného TV tuneru k jakémukoliv PC (Win, Linux), tabletu či mobilu s Androidem. Píšu "vhodného" - musí to být tuner obsahující obvod RTL2832. SW je na netu ke stažení zdarma. Strýček Google napoví více - heslo: "RTL-SDR"

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 14 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 107.22.118. xxx
Z úspěšného navigačního letu se vrátil odpoledním rychlíkem.
olanzapin halveringstid olanzapin depot olanzapin graviditet
naltrexon dosierung naltrexon 1 5 mg naltrexon og campral

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.