Když v létě roku 2010 začaly z probíhajícího ročníku Red Bull Air Race postupně ubývat závody, strachovali se letečtí fandové, zdali ještě někdy „vzdušnou formuli 1“ uvidí. I přes ujišťování rakouského výrobce limonád a hlavního organizátora soutěže, že jde jen o přestávku, která je z nejrůznějších důvodů nutná, se skoro tři roky zdálo, že tento velmi atraktivní sport navždy zmizel. Teprve dnes můžeme s úlevou říci, že se tyto obavy nenaplnily. Už během následujícího víkendu nás totiž čeká úvodní podnik sezóny Red Bull Air Race 2014 v Abú Dhabí. A je se rozhodně nač těšit!
Stejný závod, jiné provedení
Přeci jenom se ale nevrátí úplně stejný seriál závodů, který nás tak neslavně opustil. Nezaujatý divák zřejmě zůstane uchvácený ostrými obraty a vysokými „géčky“ stejně jako dříve, oko pozornějšího fanouška však zaznamená několik rozdílů, které přinesla snaha o zvýšení celkové bezpečnosti závodů – pilotů i diváků.
Právě zvýšení bezpečnosti bylo jedním z oficiálních důvodů pro nucenou tříletou pauzu seriálu. Je pravda, že ročník 2010 přinesl možná až příliš momentů „na hraně“ – však vzpomeňme na brazilského nováčka Adilsona Kindlemanna, který v australském Perthu proměnil svůj speciál v plachetnici a asi jen zázrakem se mu téměř nic nestalo, nebo na trénink Hannese Archa v Detroitu, který po střetu s pylonem v ochromeném stroji téměř havaroval.
Foto Red Bull
Akrobatické speciály tak do sezóny 2014 zamíří nikoliv skrze 20metrové pylony, ale skrze ještě o 5 metrů vyšší – čímž se tedy zvýší i minimální výška letu. Výrazně lehčí má být také materiál, který pylony tvoří. Pokud by letoun do bílého „sloupu“ narazil, nemělo by v žádném případě dojít k jeho poškození – tedy toho letounu samozřejmě. Naopak vysoký kužel by měl být v takovém případě odsouzen k zániku a nemělo by dojít k nebezpečnému zachycení látky o křídla či drak.
Svému příměru k nejsledovanější motoristické soutěži – závodům formule 1 – se Red Bull Air Race ještě více přiblíží dalšími dvěma novinkami. Vedení soutěže se totiž rozhodlo, že pro novou sezónu dostanou akrobatické speciály do vínku jednotné motory a vrtule. Společnost Lycoming proto vyrobila dvanáctku 300koňových Thunderboltů, modifikovaných motorů AEIO 540, a protože z technického hlediska zkrátka není možné vyrobit dva 100% identické motory, byly konkrétní kusy za bedlivého sledování kamer rozlosovány mezi jednotlivé závodníky. Všechny letouny také ponesou stejné třílisté vrtule Hartzell 7690, ke kterým se ovšem přiklonili v průběhu poslední uskutečněné sezóny tak jako tak všichni piloti.
| Zvítězí ten nejrychlejší - jako dřív |
|
Princip závodění se v devátém ročníku nijak nemění. Piloty čeká vytyčená trať složená z průletových bran a šikan. Cílem je při dodržení určitých pravidel (max. přetížení, rychlostní omezení atd., viz dále) zaletět trať co nejrychleji. V kvalifikaci rozhoduje rychlejší ze dvou proletěných kol, v závodě se časy dvou proletěných kol sčítají a rozhoduje celkový čas. Nedílnou součástí závodního letu je kouřový efekt. Za jeho opomenutí nebo závadu čeká pilota dokonce časová penalizace. |
Co to celé přinese? Když vlna standardizace zachvátila svět automobilových závodů, jejich organizátoři se oháněli argumentem, že alespoň zvítězí řidičské umění a závody budou více vyrovnané. Fanoušek tolikrát zmiňované formule 1 pochopitelně vidí, že je to nesmysl. Pořád velmi záleží na finančních možnostech každého z týmů a není jistě náhodou, že v popředí se víceméně drží stále stejné, dlouho zavedené firmy.
Red Bull dnes tvrdí v zásadě něco podobného, tedy že díky standardizovaným motorům zvítězí nejlepší pilot (protože jakékoliv modifikace na motorech či vrtulích jsou pochopitelně zakázané), nicméně situace se mohou pokusit využít právě výrobci jednotlivých akrobatických speciálů. Obecně jich sice není mnoho, ale i tak je jich na poměrně malém pískovišti možná až příliš. Nechme se překvapit, zda se pokusí Zivko, MX Aircraft nebo Corvus „marketovat“ své případné úspěchy v nejrychlejších leteckých závodech na světě.
Malých, přesto však významných změn doznala i závodní pravidla, jejichž porušení se bude nadále trestat časovými penalizacemi či v krajním případě i diskvalifikací pilota. Zatímco do roku 2010 byl strop pro přetížení stanoven na 12 G, od letoška se limit snižuje na 10 G. Piloti tedy budou muset tahat trochu uvážlivěji a jejich schopnost držet se na uzdě prokáže hned první závod ve Spojených arabských emirátech a ostrá pravotočivá zatáčka po cca sedmi sekundách závodního letu.
Ostřílení borci i „mladé pušky“ spolu
Nový závodní formát obohatil sérii Red Bull Air Race o jeden velmi významný prvek – novou nižší výkonnostní třídu, přičemž zápolení jejích účastníků bude pevnou součástí závodních víkendů RBAR. Tzv. Challenger Cup bude sloužit osmičce pilotů k získávání nových zkušeností na závodních tratích stejných jako pro Master Class, tedy současnou dvanáctku pilotů série Red Bull Air Race.
Všech osm pilotů, mezi nimiž k naší velké radosti nechybí člen české leteckoakrobatické reprezentace Petr Kopfstein či například českým fanouškům dobře známý Francouz Francois Le Vot, vítěz prvního ročníku soutěže Aerobatic Freestyle Challenge z pražských Letňan, vlastní superlicenci typu Restricted (omezená). Právě úspěch v Challenger Cupu jim může otevřít cestu k neomezené superlicenci a do hlavních závodů v příštím ročníku. Podmínkou pro celkovou klasifikaci pilota je účast alespoň ve třech závodech Challenger Cupu (mohou se ale zúčastnit všech). Nejlepší šestice poté bude závodit ve velkém finále, jehož vítěz si zajistí místo v Master Class.
Foto Red Bull
Kromě Kopfsteina a Le Vota se v poháru představí také další účastník AFC 2012 Španěl Juan Velarde, slovinský letec Peter Podlunšek, Brit Thomas Bennett, Claudius Spiegel z Německa, Mikael Brageot z Francie a Švéd Daniel Ryfa. Všichni budou sedlat akrobatický letoun Extra 330 LX.
V Master Class se můžeme těšit na samé „staré známé“ včetně čtyř z pěti celkových vítězů dosavadních osmi ročníků a především pak dalšího letce s českou vlaječkou na kombinéze, Martina Šonku, který se představil už v ročníku 2010. Ve startovním poli se oproti tomu z roku 2010 naopak neukáže zmíněný Brazilec Kindlemann, který však po svém incidentu nedolétal ani zbylé podniky posledního ročníku, dále ruský pilot Sergej Rachmanin a tragicky zesnulý Španěl Alejandro Maclean.
| Piloti Red Bull Air Race 2014 - Master Class | ||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
Atraktivní „knock-out“ systém
Změny se dotkly i samotného způsobu soupeření. Závodní víkend začne sobotními (kromě závodu v Abú Dhabí, který se letí během pátku a soboty) tréninky jak pilotů Red Bull Air Race, tak pilotů Challenger Cupu. Hlavní událostí prvního dne budou kvalifikační lety pilotů Master Class a pak samotný závod nižšího poháru. V obou případech se sestaví pořadí pilotů na základě lepšího času ze dvou po sobě zalétnutých kol. Pohároví piloti si na základě výsledků rozeberou celkové body. Piloty RBAR čeká hlavní závod v neděli.
Závodní neděle začne soubojem všech dvanácti pilotů „mistrovské třídy“, seřazených na základě výsledků kvalifikace. Toto klání Top 12 však bude nově probíhat tzv. KO systémem dvojic, kdy „proti sobě“ poletí šestý a sedmý z kvalifikace, osmý a pátý, devátý a čtvrtý atd. Do další fáze postoupí šest vítězů těchto jednotlivých KO soubojů a dva tzv. šťastní poražení, tedy dva nejrychlejší z šestice poražených pilotů. Stejně jako v kvalifikaci se letí dvě na sebe navazující kola, jejich čas se ovšem sčítá, a jde tak vlastně o jeden dvoukolový okruh.
Fáze Super 8 už bude probíhat klasickým způsobem. Celá osmička znovu proletí dvoukolovou trať a čtyři piloti s nejrychlejším časem se probijí do závěrečného medailového souboje. Z finálové skupiny Final 4 vzejde konečný vítěz, který si připíše 12 bodů. Úplně bez bodů skončí piloti na 8.-12. místě.
Foto Red Bull
Za nedodržení specifických pravidel následují buď časové penalizace, nebo jiné postihy. Sekundovou penalizaci dostane pilot, který nebude vyvíjet kouřový efekt během stanoveného času, tedy od pokynu Smoke On do prolétnutí cílové brány. Dvě sekundy si připíše pilot, který proletí bránu příliš vysoko (nad pylony, vlastně tedy bránu neproletí…) anebo proletí tzv. Level Gate v klonění, kdy má však mít křídla ve vodorovné poloze.
Diskvalifikován bude pilot, který viditelně ztratí kontrolu nad letounem, sklesá pod minimální výšku 15 m, dosáhne během závodního letu záporného přetížení nebo neuposlechne příkazy z ředitelství závodu. Status DNF (nedokončil) si připíše pilot, který buď let nedokončí, odchýlí se od stanovené trati, překročí vstupní rychlost 200 uzlů (370 km/h) při průletu startovní bránou nebo překročí limit 10 G, což může být vyhodnoceno z telemetrických analýz i po závodě.
Proč je bodování takto kostrbatě rozdělené a neobdrží všichni „hříšníci“ rovnou DQ? Protože i tito závodníci se započtou do závěrečného bodování. Pokud by tak například jury diskvalifikovala hned 11 pilotů za nebezpečné létání pod minimální výškou letu, může klidně zvítězit ten dvanáctý, který třeba „jen“ překročil limit 10 G a trať vlastně oficiálně nedokončil.
Osm závodů, sedm zemí, tři kontinenty
V Abú Dhabí to o víkendu vypukne, V Číně to začátkem listopadu skončí. Původně mělo být závodů sedm, před nedávnem ale do kalendáře přibyl nový dubnový závod, který zavede seriál do Chorvatska. Bývalo mezi léty 2003 a 2010 zvykem, že většina tratí vedla nad vodní hladinou, a bude tomu tak pravděpodobně i tentokrát. První čtyři podniky, v Abú Dhabí, Rovinji, Putrajaye a Gdyni se poletí nad vodou, v Ascotu, v Texasu a v Las Vegas se naopak poletí nad suchozemskými závodišti pro koně, respektive pekelně rychlá auta. Definitivní lokace čínského závodu zatím stanovena nebyla, šušká se ale něco o Šanghaji, a tak velké finále, ve kterém už se však teoreticky nemusí o nic bojovat, zavítá asi opět nad vodu.
| Závody Red Bull Air Race 2014 | ||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
Favorit čistě náhodný
Tu nejzajímavější hádanku nového ročníku Red Bull Air Race se dozvíme asi nejdřív koncem léta, dost možná ale až v hlubokém podzimu, protože leccos napovídá, že bitva o titul bude opravdu hodně vyrovnaná a mohou rozhodovat maličkosti. Získá potřetí za sebou titul britský gentleman Paul Bonhomme? Nebo mu jeho „zlatý hattrick“ sebere největší rival posledních let Hannes Arch? Kolik es v rukávu ještě zbylo nestárnoucímu veteránovi a otci zakladateli RBAR Peteru Besenyeiovi? Co předvede Američan Nigel Lamb, australský stíhač Mat Hall a další? A v jakém světle se na zbrusu novém letounu Edge 540 předvede Martin Šonka a všichni piloti Challenger Cupu?
Red Bull Air Race je zpátky a nezbývá než začít pomalu odečítat poslední hodiny, minuty a vteřiny, než se ve sluchátkách prvního závodníka v Abú Dhabí opět ozve: Smoke On!
Foto Red Bull
