Otázky plachtařům někdy kladené

Proto, když mě redakce Aerowebu požádala, abych zpracoval odpovědi na nejčastěji kladené otázky o plachtění, dostal jsem se do složité situace.  Vyskytují se totiž v zásadě tři typy otázek. Ty k věci, ty,  které se nedají veřejně publikovat nebo na ně není odpověď a ty nevyřčené. Věnoval bych se přednostně těm prvním.

Řídit větroň brzy, plachtit se člověk učí celý život.

Kolik stojí výcvik a kolik hodin v průměru trvá než se to průměrný Čech naučí.

Je to dost individuální. Odlétané výcvikové hodiny stanovené předpisem většině lidem nestačí. Dle mé zkušenosti je potřeba ke zvládnutí praktické pilotáže něco kolem 10 – 15 letových hodin při 40 startech v aerovlekové osnově a 80 startech v univerzální osnově (kombinace aerovleků s navijáky). Cena výcviku bude v aeroklubech levnější než ve školách, ale je potřeba počítat s rozmezím 20 – 30 tis. Kč. V aeroklubech je zpravidla možné část nákladů odpracovat.

Jak se dostanu do vzduchu?

Vzlétnout s větroněm lze za motorovým letadlem nebo navijákem. Motorové letadlo dotáhne větroň do stoupavého proudu a ten pak pokračuje jen za využití přírodních sil. Naviják vynese větroň do výšky asi 300 m nad zemí. Pak buď najde stoupavá proud, nebo musí velmi záhy přistát. Naviják se používá většinou pro výcvik pilotů, aerovlek pro výkonné létání.

Jak dlouho to může letět ?

 Doba letu ve vhodných podmínkách je omezena jenom denním světlem. V noci se u nás létat s větroněm nesmí. Záleží tedy na počasí a umu pilota. Nad naší republikou lze v letních měsících létat 8 – 10 hodin nepřetržitě, ale pouze za termicky vhodného počasí nebo nad dlouhými svahy nafukovanými větrem. Ten však nesmí předčasně utichnout. Mimo svahy se létá v teplých stoupavých proudech vzduchu, které se zvedají po ohřátí povrchu země vzhůru. Pokud se v nich větroň dokáže udržet, stoupá. Je tedy závislý na době slunečního svitu a samozřejmě dalších aspektech, které mají na vznik stoupavých proudů vliv. Více je možné se dočíst v předešlých článcích o plachtění na Aerowebu.

Létá se jen nad letištěm?

Kdepak. Na plachtění je nejkrásnější možnost vyměnit získanou výšku v přírodních podmínkách ve vzdálenost. Hlavním srovnáním výkonnosti plachtařů je, jak daleko v momentálních podmínkách dokáží doletět a ještě se vrátit  na mateřské letiště.

Kde se dá přistávat? Jsou nějaké omezení?

Přistávat se má na letišti, ale když se nepodaří najít stoupavý proud, je možné přistát na jakékoli ploše, která je dostatečně veliká a nemá vysoký porost. Pak pro větroň může přiletět motorové letadlo nebo přijet transportní vůz. Omezení pro přistání a vzlet z pole za motorovým letadlem je řada. Typ letadla musí být schválen, pilot musí být vycvičen a hlavně, vlastník pole by s tím měl souhlasit. To bývá největší problém. Pole najdeme vhodné, ale nevíme, komu patří.

V kolika letech se může začít?

Ve čtrnácti, samostatně letět může člověk v patnácti.

Kolik to stojí (většinou má ale tazatel na mysli cenu letadla)?

Asi jako osobní auto, to záleží na tom, jaký typ větroně máme na mysli. Nejlacinější „ojetina" stojí 100 – 200 tisíc, lepší a moderní éro až několik milionů.

Jak vysoko to vyletí?

Moc, ve vlně nad kopci nad výšku pro člověka bez dýchacího přístroje nedosažitelnou, normálně pod základny těch zvláštních mraků, které to zvedají do výšin.

Kolik to uletí z 1000 metrů výšky?

Zase záleží na typu. Známý dvoumístný Blaník uletí 28 km, špičkové laminátové stroje až 50.

Je v tom zima?

Někdy strašná, ale záleží na počasí a oblečení pilota. Zkušenost nebo rada napoví, ale v zásadě je prostředí v kabině příjemné. Na slunci vyhřívané, ve stínu ochlazované a regulovat se dá větráním.

Co když prší?

Většinou se nic neděje, kapky se za letu slévají a z kabiny je vidět i bez stěrače. Horší je, když se zarosí nebo namrzne. Pak zbývá jen okénko.

Co když dojde vítr?

Tak na vítr to doslova nelétá, jen nad kopci. Když stoupavé proudy nejsou, najde se políčko s posekaným porostem a přistane se jako do peřin. Pak to rozebereme a odvezeme na vozíku.

Na co je tohle?

Většinou tazatel ukazuje na pitotovu trubici nebo drží nějaký výčnělek letadla. To než odpovím, slušně požádám o nedotýkání se věci. To měří rychlost letu, brzdí let nebo vysílá rádiové vlny.

Co děláte, když se vám chce na záchod?

Trpíme, ale už víme, že máme jít před letem.

Proč máte padák?

Jednak je to nařízeno, jednak nám to zvyšuje bezpečnost letu pro případ závady nebo srážky za letu a hlavně se na něm dobře sedí.

Bojíte se někdy?

Ano, občas se bojíme, to když je něco jinak, než má být nebo se zhorší počasí a jsme daleko od domova.

Při jakém větru to může létat?

To se liší podle typů, které mají stanovené limity pro vzlet a přistání. Taky záleží na tom, odkud vítr fouká právě při vzletu a přistání. Přibližně je to 12 m/s proti směru vzletu a 3 – 5 m/s kolmo z boku.

Mám pilotní průkaz na padák / ultralight / PPL. Mám automaticky i GLD? Jaké jsou úlevy?

Větroňové létání je natolik specifické, že výcvikové osnovy  úlevy v praktickém výcviku neumožňují žádným pilotům se zkušeností s jinou kategoriích letadel. Pro piloty motorových letounů, motorizovaných kluzáků připouštějí uznání teoretické pilotní zkoušky. Praxe se však musí získat v celém rozsahu platné výcvikové osnovy.

Kdo v ČR má pod dohledem provoz větroňů.

Úřad pro civilní letectví a ve vymezených pravomocích Aeroklub ČR.

Druhé kategorii dotazů se věnovat nechci..Možná někdy příště. Snad bych se ale krátce zmínil o otázkách nepoložených, tudíž nevyřčených. I takové mohou nastat.

Jeden můj kolega byl při návratu na mateřské letiště z přeletu zaskočen místní bouřkou. Nepodařilo se vyčkat ve vzduchu ani bouřku obletět, tak přistál za již hustého deště velmi blízko silnice první třídy, kterou se v nedělním hustém provozu vraceli Pražané z víkendu. Zajistil si transport a čekal. Kolona aut projíždějící po silnici houstla. Na oknech automobilů, ještě mokrých, viděl přilepené obličeje, které s údivem sledovaly zvláštní letadlo v bahnitém poli. V pomalu jedoucí koloně se obličeje otáčely a otáčely, až se ozvala rána, pomačkal se plech a kolona se zastavila.

Možná pod vlivem nového problému nebyla žádná otázka vyslovena a tím končím tento článek s přáním. Pokud Vás něco zajímá ptejte se, ale ne za volantem a v koloně. Adresu na mě máte.