Jak jsem se v minulé kapitole zmínil, Tom zahájil svůj provozní výcvik, a tak mimo pravé sedáčky v A320 tráví hodně času na „jump seatu“, jak se všeobecně nazývá sedačka pozorovatele. A320 má dva jump seaty. Jeden je namontovaný na dveřích a druhý na levé straně za kapitánem. Normálně SOP nedoporučuje používání obou sedadel ve stejnou dobu. Kabina je malá a bezpečnost evakuace by v případě mimořádné situace mohla být ohrožena.
A protože začíná nový rok, tak mi provozovatelé předkládají své výcvikové programy, které obsahují všechny PPC/OPC. Ty se budou pořádat na simulátorech Gulf Airu v Bahrajnu, v Lufthanse ve Frankfurtu a v Airbusu v Toulouse. Pro simulátory a kurzy B727 se bude cestovat do PanAm v Miami, v Malajsii nebo v Indonésii. Tamní výcvikové středisko už znám.
Zvláštní specializované kurzy jako Nebezpečný naklad (Dangerous Goods) nebo Výcvik kabinových posádek (Flight attendants nebo také „palubní průvodčí“ – z tohohle výrazu se mi ovšem zvedá žaludek) se zatím provádí v Jordánsku v organizaci JATS, která také vlastní dva simulátory A320. A tam právě mířím s prvním PPC/OPC pro Bahrain Air pro rok 2008.
JATS výcvikové středisko, Ammán, Jordánsko
Kapt. Yaqubi rekapituluje provoz za nízké viditelnosti (LVO), nalevo kapt. Yaqub Alaskari
Ejhle, vypadá to že LVO bylo i v kabině, he he, nebo že by pan fotograf?
Někdy, když si připravuji osnovu pro simulátorové lekce, což dělám normálně o víkendu, tak pozvu Dany, aby si sedla na pravou sedačku a nechám ji, aby si namalovala panel. Okopíruji jí její skicu a pak doma na originále doplníme, jak se co jmenuje. Za pár dní, když si ve svém volném čase pěkně prostuduje všechny ty názvy, jí ten vyplněný originál seberu a nechám jí doplnit vše zpaměti na tu kopii. Bylo to docela zajímavé, kolik si zapamatovala.
Ve škole, kde Dany studuje (Bahrain British School) jim dávají pořádně zabrat, protože používají cambridgeský systém, který je velice obtížný. Exceluje v matematice a fyzice, což jsou její oblíbené předměty. Mimo angličtiny, španělštiny a francouzštiny jim dávají ochutnat i trochu arabštiny. Ta ale není povinný předmět pro nearabské děti. Takže sice nechci Dany zatím moc zatěžovat jinými věcmi, ale přesto jí opatřuji výukový plakát přístrojů na panelu A320, který si ihned připíchnula na zeď nad svým pracovním stolem.
Vždy jsem si přál mít příležitost vzít dítě na simulátor. Můj táta mě nikdy na simulátor v Roudnici nevzal, asi to bylo přísné tajné…!
Snít je zdravé a produktivní
Jednou v neděli (arabské pondělí) nacházím na svém pracovním stole jako vždy štos ASR (Air Safety Report), které obsahují ohlášené přestupky nebo incidenty, které mi provozovatelé zasílají v maximální lhůtě 72 hodin od přestupku. ASR obsahují také kapitánova odůvodnění, proč byla na jeho letu například překročen limit letové služby (FDTL), což je v jeho pravomoci.
Dnešní zprávy jsou více administrativního rázu, většinou letové zpoždění nebo technická hlášení o závadě komponentu jako je rádio, nebo zápach kouře v kabině, který byl přechodný, a při inspekci se nic nezjistilo. To celé posílám na sekci Letová způsobilost na ohodnocení. Najednou mi ztuhne krev v žilách. V průběhu letu Gulf Air číslo GF xxx do Islámábádu kapitán, aby demonstroval kopilotovi asymetrii tahu motoru, stáhnul pravý motor na volnoběh (idle thrust). Čtu to asi třikrát, protože nevěřím svým očím, že je tohle možné!
Okamžitě se spojuji s bezpečnostním pilotem a manžerem Gulf Airu kapitánem Khalidem Radhím a žádám ho, aby naplánoval schůzku s pilotem shora zmíněného letu. V průběhu vyšetřování kapitán potvrdil, že to opravdu udělal, a také poznamenal, že to udělal několikrát i v minulosti. Aby se tohle vyšetřování moc netáhlo, udělal jsem si kopii předpisu, který v základě říká, že: „v průběhu letu s pasažéry na palubě se nebudou provádět žádné ukázky nestandardních režimů letu, nebo se nebudou provádět výcvikové prvky, které by mohl zhoršit výkonnost letadla“.
Po naší schůzce jsme navrhli kapitána suspendovat na jeden měsíc s podmínkou, že projde přezkoušením. Jeho zaměstnavatel Gulf Air ovšem zašel trochu dál a z kapitána se rázem stal kopilot. Drastické, ale myslím, že vím, proč to Gulf Air udělal. Ačkoliv je obsah té zprávy přísně tajný, i zdi tu mají uši a do tří dnů je vše v novinách. A Gulf Air, který má teď finanční problémy, určitě nepotřebuje kapitána, co dělá takové hloupé věci.
Tom právě dokončil svůj PPC/OPC a má za sebou první Line Check, a tak se jde oslavovat. Navíc se blíží další Vánoce.
Ale nejdříve se jdeme podívat, jak hraje Dany
Oslavy netrvaly dlouho a jsem schopen monologu s krevetou
A jde se domů, nalevo kandidátka na snachu č. 1 (neprošla…)
Další den si jdu po snídani trochu zaplavat. Bolí mě hlava a ani si nepamatuji, zda mi ta kreveta odpověděla. Ale oslava byla dobrá. A protože mám v mrazáku asi deset hovězích steaků a dvě kuřata, večer děláme pro pár známých barbecue.
No to je ostuda, ani bych se touhle fotkou neměl chlubit
Příští týden budu asistovat na Tomově traťovém přezkoušení do Damašku. Žádám si na to ale od ředitele povolení, abych předešel nějakému nedorozumění, co se týče konfliktu zájmů.
Po přezkoušení
Do Damašku přilétáváme asi v jednu odpoledne, a tak mám možnost všem přítomným vyprávět svůj příběh s JetStarem, kdy Kfir sestřelil MiGa (v kapitole Můj druhý JOB – Ve službách Islámu), a ukazuji jim letadlové bunkry rozmístěné podél pojížděcí dráhy. Skoro nic se nezměnilo, jenom sklo roztříštěné rázovou vlnou izraelského stíhače už zametli. A také ta černá Čajka chybí.
Naše posádka při letu do Damašku
Asi za dva měsíce po našem letu do Sýrie začínám pozorovat nějaké nepravidelnosti v provozu Bahrain Airu. Počet cestujících se začíná pomalu zmenšovat a v letadlech je stále více volných křesel. A tak si domlouvám schůzku s jedním partnerem Bahrain Airu, kterou on zahajuje otázkou, zda pozoruji něco divného. Odpovídám, že ano a že pokud uvidím stále tolik letadel Bahrain Airu zaparkovaných na apronu, tak že bych rád viděl business plán této společnosti. Odpovídá, že zrovna skončila porada manažerů a akcionářů, kde přítomným vytknul, že společnosti zcela chybí propagace.
A má pravdu. Cestou domů jsem každých 100 metrů bombardován reklamou Gulf Airu, zato plakát Bahrain Airu se během mé jednáctikilometrové trasy objeví asi jednou. A jako všude jinde na světě, když se nepropaguje, tam se moc nevydělá. Aeroplány, které jsou na leasingu, stojí na rampě a věřitelé chtějí své investice nazpět. A tohle byla a je ta klasická cesta do hrobu pro mnohé aerolinky. Propagace stojí moc peněz a mimo Bahrajn dvakrát tolik. Ale k tomu se ještě vrátím v příští kapitole.
Čas od času nám Tom představuje své nové objekty lásky, a tak čas od času zajdeme někam na večeři, nebo když tohle „přátelství“ trvá trochu déle, tak to děvče pozveme na večeři k nám domů. Tahle nová kandidátka na Mrs. Jurek je z Thajska. Je to letuška a pracuje u Gulf Airu. Jmenuje se Beer (jako pivo).
Beer
Beer je velice příjemná a nám se moc líbí. A protože si můj syn několikrát stěžoval, že už je mu přes 30 let a nemá ještě žádnou rodinu, tak si myslíme, že tohle by mohlo být to, co asi hledá. Beer je velice „ženská“, ostatně jako všechny orientální ženy, a myslíme, že je také chytrá, což by určitě bylo plus. A já bych si vůbec nestěžoval mít z Beer snachu.
Ale najednou můj syn začíná mít studené nohy a nějaké pochyby a cela tahle aféra je u konce. Beer několikrát potom ještě navštívila Angie, a jak se mi potom Angie svěřila, byla moc smutná. Začínám mít dojem, že můj syn má oko z Kašparovy krávy. Na jedno oko byla slepá a na druhém měla šedý zákal. Tohle se v budoucnu opakovalo ještě párkrát. Ale o tom až zase v příští kapitole.
